OECD přiškrtí peníze uhelným elektrárnám

Uhelná elektrárna Buschaus v Dolním Sasku: Foto: Wikipedia

Členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) sepsaly dohodu, podle níž se má omezit veřejné financování uhelných elektráren. Financování omezí i velcí podporovatelé uhlí včetně Japonska, které je jedním z jeho největších dovozců.

Dohoda bude jedním z témat Klimatické konference, která se bude konat 30. listopadu v Paříži. Vyplývá z ní, že nejbohatší ekonomiky světa mají snížit dotace, které pomáhají společnostem exportovat technologie umožňující stavět uhelné elektrárny. Cílem je do budoucna snížit finanční prostředky na uhelné projekty na 85 procent ze stávající podpory, napsal server IHNED.cz.

Největší investoři včetně Světové banky nebo Evropské investiční banky již podporu pro uhelné projekty snížily. Nová dohoda mezi 34 státy OECD však znamená, že země včetně Japonska a Jižní Koreje budou muset poprvé omezit své financování ve stejné míře. Je to vítězství pro amerického prezidenta Baracka Obamu. Jeho administrativa se snažila o mezinárodní změnu financování uhelných elektráren roky, dlouhodobě však čelila právě Japonsku, které je jedním z největších světových dovozců uhlí. Průlom přišel minulý měsíc, kdy se obě země dohodly.

Čtěte také:
Němci vypínají elektrárny. Kvůli zelené energii
Británie pohřbí uhlí, vsadí na plyn a jádro

Dohoda OECD je další špatnou zprávou pro uhelný průmysl zasažený propadem globálních cen, novými předpisy v oblasti životního prostředí, a zpomalením růstu v Číně. Výroba elektrické energie z hnědého uhlí je považována za dosluhující technologii. Na druhou stranu ale bude pravděpodobně ještě po desetiletí nutná k zajištění energetické bezpečnosti.

Celosvětová spotřeba uhlí klesla v prvních třech čtvrtletích roku 2015 meziročně až o 4,6 procenta. V nejbližší době zcela ukončí provoz svých posledních uhelných elektráren země jako třeba Skotsko, Portugalsko nebo Nový Zéland. A do roku 2025 je plánuje odstavit i Velká Británie.

Řada států v Evropské unii nyní ve velkém sází na obnovitelné zdroje. Jsou ale významně dotovány, což zvyšuje ceny elektřiny. Například německá energetická politika už začíná ohrožovat nižší příjmové skupiny a vyvolává politické napětí. „Jak dlouho to ještě spotřebitelé unesou?,“ zeptal se německého ministra hospodářství poslanec z koaliční CDU Michael Fuchs. Příští rok zaplatí průměrná německá domácnost ve srovnání s rokem 2011 za elektřinu o více než 14 600 korun za rok více.

V Česku celkové náklady na podporované zdroje elektřiny do roku 2030 převýší podle Nejvyššího kontrolního úřadu bilion korun. Jen v letech 2011 až 2014 činily téměř 157 miliard korun.

Mohlo by vás zajímat:
Uhlí poráží jádro
Británie byla bez bez proudu

Němci uspí osm uhelných elektráren



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze