Doba čtení:2 m, 14 s
Černouhelná společnost OKD loni realizovala 46 rekultivačních akcí, když náklady na rekultivace dosáhly rekordních 331,2 milionu korun. Z toho 324 milionů šlo z vlastních zdrojů OKD, zbytek se hradil ze státních prostředků prostřednictvím ministerstva financí ČR. Serveru iUHLI.cz to sdělil mluvčí firmy Marek Síbrt. Dodal, že mezi aktuální projekty patří například rekultivace území Kozinec, asanace a rekultivace kalových nádrží Dolu Lazy, rekultivace ČOV Sušánka, sanace levobřežní hráze řeky Olše v Darkově, rekultivace území Darkov, desátá etapa a třetí etapa rekultivace kalových nádrží Solca.
„V současné době je v rekultivačním procesu 687 hektarů, přičemž letos se připravuje k zahájení dalších deset akcí na ploše 31,6 hektaru“ uvedl specialista pro rekultivace Jan Slíva. Do roku 2019 firma počítá se zahájením více než 20 rekultivačních akcí. Za nimi se skrývá i ochrana vzácných živočichů. Těch, ať už bezobratlých, obratlovců, ryb, obojživelníků, ptáků, plazů či savců, pracovníci rekultivací evidují na daných pozemcích více než sto druhů. I v tomto kontextu hledají konstruktivní kompromis při řešení rekultivačních akcí a tvorbě náhradního prostředí odpovídajícímu životním potřebám těchto tvorů.
„Do zahlazování následků hornické činnosti vložila společnost OKD a také stát v posledních letech miliardové prostředky,” řekl Slíva. V letech 1991 až 2014 to bylo více než 11 miliard korun. Třetina směřovala na asanačně rekultivační akce, jejichž cílem je vrátit krajinu jejímu původnímu přírodnímu účelu, případně z ní vytvořit místo pro atraktivní náplň volného času lidí.
To, že těžba uhlí s sebou nese negativní dopady na přírodu, těžaři nepopírají. Ke své činnosti mají patřičná povolení, ale zároveň povinnosti zahlazovat její následky. A tak laik mnohdy ani nerozezná zalesněný odval nebo haldu od přírodního kopce či vinou dolování zatopené území od rybníka či jezera. Na rekultivovaných odvalech se v trávě, keřích či za stromy krčí zajíci, bažanti, černá zvěř či srnčí. Mnohdy jde o honební revíry. A málokterý návštěvník Dinoparku v Doubravě či karvinského osmnáctijamkového golfového hřiště na Lipinách si tyto atraktivní areály spojuje s devastující těžbou uhlí v minulosti.
Dobývací prostory ostravsko-karvinského revíru představovaly svého času 32.000 hektarů, což je 320 kilometrů čtverečních. Rozloha Ostravy je přitom menší, město se rozkládá na 214 kilometrech čtverečních, například Brno pak 230 na kilometrech čtverečních. Území pod správou těžařů se tak dá srovnat s vojenským újezdem Libavá, který se rozkládá na 327 kilometrech čtverečních.
Po útlumu ostravské a petřvaldské části provozuje OKD svou činnost v karvinské a zmenšené jižní části revíru na Frýdecko-Místecku, kterou představuje Důlní závod 3 (Paskov – lokality Staříš a Chlebovice). Plocha činných dobývacích prostorů se tak snížila na zhruba 199 kilometrů čtverečních.
