Ostravský důl Alexander navštívilo téměř 700 lidí

Státní podnik DIAMO připravil pro návštěvníky kromě prohlídky těžní budovy a ventilátoroven také promítání filmů a výstavu fotografií s hornickou tématikou. Foto: DIAMO

Poprvé od útlumu těžby státní podnik DIAMO v sobotu 8. září zpřístupnil pro veřejnost areál Dolu Alexander ve Slezské Ostravě, kterému milovníci hornické historie říkají „hornické Versailles“. I přes dopolední déšť navštívilo areál dolu a rekonstruované objekty kulturních památek 670 lidí všech věkových kategorií. Někteří z nich využili mimořádnou příležitost vystoupat po kovové konstrukci na těžní věž větrní jámy Alexander č. 2 vysokou 30 metrů.

„Nejstaršímu účastníkovi bylo 82 let, nejmladšímu 1 měsíc. Důl uzavřený v roce 1992 navštívily také desítky bývalých zaměstnanců šachty. Počasí nás trochu potrápilo, protože na mokrou konstrukci jsme dopoledne nemohli zájemce vpustit, ale návštěvnost byla nakonec vysoká podobně jako před rokem na Dole Terezie (P. Bezruč),“ uvedl Libor Jalůvka, hlavní organizátor akce ze státního podniku DIAMO. Bezpečnost a organizaci dne otevřených dveří zajišťovali důlní záchranáři a pracovníci státního podniku DIAMO. Na doprovodném programu se podíleli pracovníci Národního památkového ústavu, kteří se postarali o dokreslení dobové atmosféry řadou hornických předmětů a zajímavostí.

Čtěte také:
Bude nová metoda čištění uhlí lepší než tradiční způsob?
Důl Jeroným odkryl nová tajemství

Státní podnik DIAMO, který se stará o zavřené šachty na Ostravsku, připravil pro návštěvníky kromě prohlídky těžní budovy a ventilátoroven také promítání filmů a výstavu fotografií s hornickou tématikou. Velkým lákadlem byla sbírka hornických kahanů, lamp, přileb a kylofů. Pozornost vzbuzovaly i sošky horníků, které dříve zdobily kanceláře ředitelů a vedoucích pracovníků šachet. Poprvé byly vystaveny autentické geodetické přístroje a důlní kompasy. Děti soutěžily v poznávání hornických předmětů a skládání dřevěného modelu dolu Michal nebo se mohly na modelech seznámit s vývojem přepravy uhlí z dolů na povrch od koňského povozu až po skipové věže.

Děti soutěžily v poznávání hornických předmětů a skládání dřevěného modelu dolu Michal. Foto: DIAMO

Důl Alexander vynikalsvou kompozicí a barokním stylem už v době výstavby na konci 19. století. Některé objekty byly prohlášeny kulturními památkami a opravatěžní budovy s těžní věží větrní jámy Alexander č. 2 letos získala zvláštní cenu poroty v soutěži Stavba Moravskoslezského kraje.Podle pracovníků státního podniku DIAMO je provedená rekonstrukce v Ostravsko – karvinském revíru jedinečná a neopakovatelná.I přes značný rozsah poškození hornickou činností v minulosti se podařilo navrátit budovám a těžním věžím původní nebo velmi podobný vzhled z roku 1901. Rekonstrukce realizovaná odštěpným závodem ODRA v letech 2015 – 2017 stála zhruba 9 milionů korun.

Důl Alexander původně patřící k důlnímu majetku Severní dráhy Ferdinandovy byl založen v roce 1896 a to v obci Malé Kunčice, přejmenované v roce 1925 na Kunčičky. Důl se nacházel u stejnojmenné stanice Ostravsko-frýdlantské dráhy nedaleko hornické kolonie nazvané Stará osada. Byl postaven na zelené louce v tzv. zámecké kompozici, budovy a zejména fasády byly zdobené se spoustou architektonických prvků. Stavba těžní budovy Jámy Alexander č. 2 byla dokončena v roce 1901. Celková rozloha dolu činila 247 ha. Hloubka dolu dosáhla 1120 m. Jméno získal důlní areál po Alexandru markraběti Pallavicinim, jenž byl v letech 1888-1910 předsedou správní rady Severní dráhy Ferdinandovy. Těžba uhlí na Jámě Alexander byla započata roku 1898 a ukončena v roce 1992. Následně byly zlikvidovány (zasypány) obě jámy. V dobách největší těžby na šachtě pracovalo přes 1000 zaměstnanců.

Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme