Ostře sledované svahy

Lom ČSA

Svahy kolem lomu ČSA jsou protkány 59 monitorovacími body. Foto: Severní energetická

Může povrchová těžba narušit stabilitu svahů Krušných hor? Odborníci uklidňují, že hory se do dolů nezhroutí. Svahy lomu ČSA střeží unikátní švýcarský monitorovací systém.

Tři miliony metrů krychlových zeminy se v Lomu ČSA utrhly v červnu 2005, po prudké oblevě v roce 2011 zase o 30 metrů ujely do dobývacího prostoru dva miliony kubíků horniny. „V obou zmíněných případech šlo o lokální sesuv, který těžbu ani okolí neohrozil. Svah byl pak sanován a od té doby je v pořádku. Potvrzují to měření, při kterých sledujeme, zda kvůli odlehčení paty svahu nehrozí, že Krušné hory ujedou. To se ale opravdu nestane,“ uvedl pro magazín 5plus2 Petr Stanislav, hlavní důlní měřič Lomu ČSA, který patří těžební společnosti Severní energetická.

Čtěte také:
Lom ČSA hlídá létající oko
Uhlí z ČSA jednou využito bude

Svahy kolem těžební jámy, kde pracují několikatunová rypadla a další stroje, hlídá už 12 let čtyřiadvacet hodin denně švýcarský automatický měřicí systém Leica. „Loni jsme za 1,2 milionu korun dostali nový typ Leica TN 50, který má dosah 3,5 km. Sleduje celý svah hor, který je protkán 59 monitorovacími body. Každý postupně najde a změří jeho polohu. Nejprve zjistí hodnoty vůči poslednímu měření a potom i vůči původnímu měření, které je staré 12 let,“ vysvětlil v měřicí stanici na dně dolu Stanislav.

Stojí v budce na malé, pevné, vyvřelé hoře uprostřed těžební jámy. Kromě přístroje je zde počítač, klimatizace a před prachem vše chrání dvojitá okna, která se musí pravidelně čistit, aby Leica měla na čidla dobrý „výhled“. U měření je viditelnost velmi důležitá, proto se nedělá, když je celý den extrémně velká mlha nebo déšť. „To se ale stane maximálně pět dnů v roce, že je takové špatné počasí celý den,“ uklidňuje Stanislav.

Nejbližší sledovaný bod je od stanice vzdálený 50 metrů, ty nejzazší u litvínovského sídliště Janov 2,5 kilometru. Všech 59 jich Leica proměří každou hodinu. Funguje tak, že pošle signál ke hranolu ve svahu a z odrazu signálu změří jeho výšku. Posun do 10 centimetrů těžaře nechává v klidu. Může mít řadu příčin, na jaře třeba tání. Pokud k němu ale dojde dvakrát za sebou, na místo hned vyjíždějí technici a měří se, zda podloží dál neklesá. „Někdy také vyjíždíme, protože se signál nevrátí. Lidé signální tyč otočí nebo ji ukradnou. To už se stalo jedenáctkrát, naposledy loni. Tyče s malou budkou nahoře se také občas zalíbí vosám nebo ptákům, kteří si zde udělají hnízdo,“ poznamenal měřič Miroslav Vavrouch.

Další důležité měření je ukryté ve štole pod zámkem Jezeří, která byla ražena v letech 1980 až 1981. Měří se dvakrát ročně celkem 19 bodů po celé délce štoly. Na desetiny milimetru. Štola má 430 metrů, je chladná, ze stěn visí železité krápníky, jež tvoří prosakující voda. Na konci je pak vrt na povrch dlouhý 109 metrů. „Přivádí do podzemí vzduch a v případě závalu funguje i pro zásobování potravinami,“ líčí technik báňské záchranné služby Zdeněk Michálek.

V podlaze jsou zabudované kovové měřicí body. A za dveřmi na konci štoly pak leží kvůli vlhku a chladu dekami a plachtami zakryté další měřicí přístroje – náklonoměry Geofyzikálního ústavu Akademie věd. Jeden hlídá směr od severu k jihu, druhý od východu k západu a lze je zjednodušeně přirovnat k vodováhám. „Měříme stabilitu skalního masivu. Pohyb je takřka nepozorovatelný,“ uvedl Václav Polák z geofyzikálního ústavu s tím, že přístroje jsou tak citlivé, že zaznamenaly i tsunami u Sumatry v roce 2004, výbuch jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 či nedávné zemětřesení v Itálii. „Taková velká zemětřesení, ať jsou kdekoli na světě, zaznamenáme. Vlny, které při něm vzniknou, se šíří okolo celé zeměkoule a i my je poznáme,“ dodal Polák.

Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru u filmu
Uhelný důl Zollverein je památka UNESCO
Benzín z uhlí, Jde to!