Peníze do luftu

komentare_iuhli_800x600Titulek této glosy je záměrně dvojsmyslný. Jeho cílem je totiž poukázat na jednu z absurdit současného světa, konkrétně investice do ekologizace uhelných zdrojů energie a tepla.

Asi se teď ptáte, proč by právě tyto investice měly být absurdní? Vždyť snižování emisí je v zájmu ochrany životního prostředí i zdraví nás všech. A máte samozřejmě pravdu. Absurdita však spočívá v tom, že není jisté, zda jsou miliardy vynakládány účelně a je možné, že peníze jsou doslova vyhazovány do luftu.

Čtěte také:
Na kotlíkové dotace fronty jako na banány
Lidé stály v mrazu frontu na kotlíkové dotace

Ty zprávy čteme neustále. Lidé čekají po nocích ve frontách na kotlíkové dotace, na něž je vyčleněno devět miliard korun. Odsiřují se teplárny, elektrárny, provádějí se nejrůznější ekologická opatření v povrchových lomech. Všechno s vynaložením obrovských finančních prostředků. Jde přitom o náklady do ekologizace tradičního energetického zdroje, uhlí.

Na druhé straně ale možná ještě častěji slyšíme hlasité proklamace světových i některých tuzemských politiků o tom, jak je právě uhlí zdrojem minulosti, od kterého je nutné se co nejrychleji odstřihnout. Některé země už k tomu dokonce fakticky a velmi překotně přistoupily, i když realita je často, jako v případě Německa, vrací rychle na zem a zpátky k uhlí.

Snad to bude právě realita, která vrátí politiky i ke zdravému rozumu a zodpovědnému přístupu. Ten přece velí, a v energetice to platí dvojnásob, nedělat zbrklá rozhodnutí. Asi těžko někdo zpochybní, že v budoucnu mají a budou posilovat obnovitelné zdroje energie. Ovšem existuje celá řada objektivních faktorů, které velí, aby tento proces probíhal postupně a na základě důkladných analýz.

Ty by přitom měly brát v potaz mnohem víc kritérií, než velmi pofidérní cíl klimatické konference v Paříži, kterým je snížení teploty o dva stupně. Ve hře je totiž mnohem více. V první řadě spousta peněz, nejen těch zmíněných, které se vynakládají na ekologizaci uhlí, ale především těch, které zatím i díky uhlí zůstávají v peněženkách spotřebitelů. Dále stovky tisíc pracovních míst, o která se pracovníci uhelného sektoru po letech tvrdé dřiny oprávněně bojí. Nelze zapomenout ani na energetickou bezpečnost, stabilitu sítí i dodávek elektřiny a tepla.

Rozhodnutí je na politicích. Jen oni rozhodnou, zda byly a ještě budou zmíněné miliardy vynaloženy smysluplně na zlepšení kvality ovzduší a přispějí k rozumné, ekonomicky i sociálně únosné transformaci energetiky.

Mohlo by vás zajímat:
Německý vicekancléř varuje před opuštěním uhlí
Dva stupně od katastrofy?
EU v Paříži prohrála, v praxi se nic nezmění



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze