„Pévézetka“ se řídí i sluchem

Štefan Macko pracuje jako řidič PVZ už deset let. Foto: Vršanská uhelná

 

Každý stroj na šachtě má svého řidiče a každý vyžaduje při řízení jiné dovednosti, znalosti, předpoklady. Řidič „pévézetky“ například hodně spoléhá na svůj sluch.

„Řidič pásového vozu zakládacího, zkráceně PVZ, by určitě měl umět poslouchat,“ říká Štefan Macko, který tuhle práci dělá už desátým rokem. A tím nemá na mysli jen disciplínu a kázeň, ale skutečný sluch a cit pro to, co se po pásech jeho stroje pohybuje. „V kabině sice máme k dispozici kamery, ale v některých pozicích není dostatečně vidět, stejně tak v noci nebo za snížené viditelnosti se řidič orientuje hlavně po sluchu,“ vysvětluje Macko.

Čtěte také:
Uhlí pod stálým dohledem kamer
Zvládli byste maturitu z uhlí?

Kromě toho by měl mít také správný odhad vzdálenosti, ale hlavně cit pro svůj stroj, protože ho ovládá sám. Je sice v neustálém spojení s osádkou velkostroje, protože přes PVZ proudí vytěžené uhlí na pásový dopravník, přesto musí svůj stroj znát natolik dobře, aby zvládl třeba i nejnutnější drobné opravy. S těmi většími pomáhají kolegové z velkostroje případně ze strojní nebo elektroúdržby. Štefan Macko má tu výhodu, že pracuje na PVZ, který vloni prošel generální opravou.

„Je tu nový řídicí systém, takže prakticky veškerý chod je ovládán počítačem z kabiny. Na monitoru se mi objevují i hlášení o případných poruchách. Pokud vše pracuje, jak má, nemusím vlastně vůbec opouštět kabinu,“ říká řidič. Když se ovšem něco zadrhne, je to jako se škodovkou. U starých verzí si s řadou poruch poradil řidič sám, moderní auta vybavená elektronikou už ale musí opravovat specialisté.

Pomáhají kamery

Každá směna řidiče pásového vozu začíná obhlídkou a kontrolou stroje, na jejím konci je úklid a předání pracoviště kolegovi. „Pásové vozy zakládací jsou na úseku uhlí Vršany celkem tři. Dva z nich jsou u uhelných rýpadel typu KU300, kde slouží jako jakási prodloužená ruka rypadla k pásovému dopravníku. Velkostrojům se díky tomu v řezech lépe manévruje a není zapotřebí tak často přestavovat dopravníkové linky a navíc umožňují plynulý přechod z jedné pásové linky na další,“ vysvětlil Stanislav Fára, vedoucí úseku uhlí Vršanské uhelné.

Třetí „pévézetka“ zakládá nejnižší vrstvu vnitřní výsypky lomu Vršany. Během směny řidič PVZ hlavně sleduje a hlídá „materiál“, který putuje od velkostroje na pásový dopravník. Kromě očí a trénovaného sluchu mu pomáhá i čtveřice kamer na stroji, z nichž dvě jsou pohyblivé. Když vedoucí uhelného velkostroje ohlásí přestavbu, řidič PVZ zvedne výložníky a popojíždí společně se svým větším „kolegou“.

CO MUSÍ UMĚT ŘIDIČ PVZ

Musí mít výuční list v některém ze strojních nebo elektro oborů. Kromě toho jsou podmínkou nejméně 3 roky praxe u dálkové pásové dopravy nebo velkostroje.

Kritéria pro řidiče PVZ nejsou tak náročná jako pro řidiče velkostrojů, přesto je nutné absolvovat speciální kurz, minimálně 50 hodin zácviku a přezkoušení před komisí.

Zvládnout práci v nepřetržitém provozu.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze