Piráti: U plynu je nebezpečí závislosti na Rusku

Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů a předseda vyšetřovací komise k OKD Lukáš Černohorský. Foto: wikipedia.org

Na otázky iUHLI.cz na téma budoucnost využívání uhlí v Česku odpovídá za Pirátskou stranu místopředseda jejího poslaneckého klubu a předseda Vyšetřovací komise PČR k OKD Lukáš Černohorský. Plyn nepovažuje, kvůli Rusku, za bezpečný zdroj. Upozorňuje také na to, že v některých průmyslových odvětvích nebude mít uhlí alternativu.

Ovlivní nějak českou energetiku to, že Německo oznámí, kdy přestane používat uhlí? Jakým způsobem především?

Upřímně si nedokážu představit, že by Německo v této situaci úplně zrušilo všechny své uhelné elektrárny a přešlo čistě na plyn nebo obnovitelné zdroje (OZE). U plynu je velké nebezpečí závislosti na Rusku – vždyť vzpomeňme si na krizi s ruským plynem, kdy byly ropovody a plynovody procházející skrze Ukrajinu uzavřeny a v této chvíli se podobný scénář rýsuje i v případě Běloruska. Co se týče druhé možnosti, tak Německo zatím nemá tolik obnovitelných zdrojů, aby pokryly veškerou spotřebu. Otázka také zůstává nad přenosovými soustavami, kdy většina výrobního výkonu OZE je koncentrována v severní části Německa, zatímco většina průmyslu je koncentrována v jižní části Německa.

Předchozí rozhovory:
Ministryně Nováková: V Česku jádro může nahradit uhlí
Šéf ČEZ: Je reálné mít uhlí do roku 2050

Může si Česko rozhodnout o tom, kdy samo přestane používat uhlí, bez ohledu na rozhodnutí německého souseda?

U uhlí určitě. Naopak v případě, že bychom se rozhodli vyřadit uhelné elektrárny např. na Ústecku, tak vzhledem k znečištění by nám k tomu německá strana ještě zatleskala.

Pokud se odhady potvrdí a největší evropská ekonomika stanoví, že za 19 let přestane používat uhlí, je to reálný termín?
Ne. Vzhledem k tomu, že Německo zcela odstoupilo od jádra, bylo by pro ně velmi ekonomicky nákladné, aby odstavovali velké množství uhelných elektráren současně. Aby Německo změnilo svůj energetický mix bez výrazné ekonomické ztráty, je podle mého názoru reálné časové období tak 30 let a více.

Je otázkou, zda budeme chtít naplnit cíl mít bezuhlíkovou energetiku i teplárenství.

Kdy je pro Česko reálný termín, aby přestalo používat uhlí v energetice, teplárenství a průmyslu?

Pokud vycházíme ze současné energetické koncepce republiky, tak termín pro ukončení využívání uhlí v elektrárnách je odhadován zhruba do dvaceti let. V teplárenství i nadále zůstává nějaký termín nejasný a je otázkou, zda budeme chtít naplnit cíl mít bezuhlíkovou energetiku i teplárenství.

Průmysl, to je samozřejmě samostatná a velmi široká kapitola, ve které už vůbec nedovedu odhadnout nějaký reálný termín. Záleží na konkrétním využití uhlí, v daném průmyslovém odvětí, protože v mnohých nebude mít uhlí náhradu.

A kdy je pro Česko reálný termín, aby přestalo používat uhlí k vytápění domácností?

No vzhledem k tomu, že bohužel ČR zařadila do prvních vln „kotlíkových dotací” i kotle na uhlí, je reálný odklon od uhlí v domácnostech možný až v řádu desítek let. Chybí zde totiž politická vůle k zákazu používání uhlí k vytápění domácností. Vzhledem k výše zmiňovaným dotacím by pro spoustu lidí znamenal tento zákaz výraznou ekonomickou ztrátu v podobě nutnosti pořizovat si opět nový – tentokrát „neuhelný“ kotel.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků