Plyn a biomasa nejsou bezemisní zdroje

Spalování zemního plynu není takovým ekologickým zázrakem, jak by se podle řady veřejných tvrzení – často například politiků – mohlo zdát. Je to totiž také fosilní palivo. Z biomasy samozřejmě emise vznikají také. A některé horší, než z uhlí.

Plyn je, stejně jako ropa a uhlí, fosilním palivem. To znamená, že při jeho spalování se uvolňuje CO2, stejně jako při spalování ropy a uhlí. Jen je ho méně. Ve srovnání s hnědým uhlím zhruba o polovinu, jak dokládá například oborový portál  TZB-info.

Čtěte také:
Co všechno kvůli emisím ještě zdraží?
Východ Německa: Odchod od uhlí za 60 miliard eur

Je tedy zřejmé, že energetické využití plynu je z pohledu ekologie výhodnější, protože má nižší emise skleníkových plynů a minimální další emise. Nicméně v žádném případě nejde o bezemisní zdroj! Nic na tom nemění to, že diskuze o plynu se vedou především z pohledu energetické soběstačnosti a bezpečnosti. V nich jaksi není důvod probírat jeho emise. Nic na tom nemění ani fakt, že občas někdo plyn za bezemisní zdroj prohlásí, jako například v prosinci na iDnes analytik Vladimír Štěpán (zde). Fyzikální fakta jsou neoddiskutovatelná: Z plynu emise jsou, i když je jich méně.

Velmi podobně bezstarostně se na veřejnosti operuje s možnostmi biomasy. Tu mají její příznivci tendenci vydávat také za bezemisní zdroj. Jenže ani v tomto případě to není pravda.

Zatím dominuje teze, že při spálení rostliny se uvolní zhruba stejné množství CO2, jako rostlina za svůj život spotřebovala v rámci fotosyntézy. Podle převažujícího výkladu je tím používání biomasy emisně neutrální vůči množství CO2 na planetě. Jenže stranou pozornosti zůstává fakt, že rostlina CO2 absorbuje v nějakém časovém úseku, jehož délka závisí na druhu rostliny. Jenže při energetickém využití – tedy spálení – se oxid uhličitý uvolní nejpozději v řádu minut. A to je doba, za kterou viditelně rostou jen některé druhy bambusu. Je to podobné, jako když se na finanční trh v minulosti dostalo velké množství peněz z rezerv. Logický závěr tedy je, že emise CO2 z biomasy samozřejmě ovzduší planety zatěžují také.

Další pohled na biomasu nabízejí informace o dalších škodlivinách, jež se z rostlin spálením uvolňují. Co se například týká arzenu a kadmia, je na tom překvapivě biomasa hůř, než uhlí. U domácích topenišť také velmi záleží na způsobu spalování, tedy kvalitě kotle. Pokud neprobíhá optimálně, je v některých parametrech dokonce pálení černého uhlí čistší. (Podrobněji například na portálu Biom.cz zde.)

Energetické pálení biomasy navíc provázejí další nejasnosti. Hlavní otázky zřejmě jsou dvě. Kolik se jí reálně dá vyprodukovat a kde. Na jakou vzdálenost ji má z ekologického hlediska smysl přepravovat, aby při tom nevzniklo víc emisí, než při použití fosilních paliv. Dosavadní zkušenosti biomasu pasují spíš do role lokálního doplňkového obnovitelného zdroje, nikoli do pozice náhrady uhlí. Tyto aspekty srozumitelně a konkrétně rozebírá třeba materiál na portálu Hybrid.cz zde.

Celou řadu možných negativních dopadů výraznějšího přechodu na biomasu popisuje portál Česká krajina zde. Ten přitom vychází z varování Evropské agentury pro životní prostředí.

Čili čekání na bezemisní a přitom řiditelný zdroj energie stále trvá. Bohužel. Přesvědčení nátlakových skupin navzdory.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo