Poche: Rusko není strategickým partnerem EU

Europoslanec Miroslav Poche (ČSSD) je v Evropském parlamentu členem Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Foto: archiv Miroslav Poche

Evropský parlament před týdnem schválil rezoluci o vztazích Evropské unie s Ruskem, v níž požaduje jejich přehodnocení a například také zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2. Okolnosti vysvětlil v rozhovoru pro iUHLI.cz český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).

Je podle vás zastavení projektu reálné?

Domnívám se, že text schválené rezoluce dosti přesně popisuje na konkrétních případech, proč Rusko zkrátka již není strategickým partnerem pro EU. Přál bych si samozřejmě více, než cokoliv jiného, abychom přesně tohle nemuseli říci. Jsem přesvědčen, že je v zájmu nejen EU, ale i Ruska vztahy zásadním způsobem napravit. Bohužel vůle k tomu musí být na obou stranách, což je zatím v rozporu s přístupem, který Moskva dlouhodobě uplatňuje. Co se týká Nord Streamu II, byl jsem již před lety signatářem petice, žádající zastavení celého projektu.

Čtěte také:
Evropský parlament odmítá výstavbu Nord Stream 2
Američané hrozí sankcemi kvůli NordStream

Svůj názor jsem samozřejmě nezměnil, neboť evropská zahraniční politika bude silná jen v případě, že bude společná. A Nord Stream II členské státy rozděluje a rozdělovat bude. Zastavení projektu však v této fázi už není moc reálné. Parlament bude sice ještě hlasovat o výsledné podobě dojednané směrnice o vnitřním trhu s plynem, týkající se plynovodů ze třetích zemí, ale je nereálné, že by dojednaný kompromis shodil ze stolu.    

V čem spatřujete největší nebezpečí po realizaci tohoto projektu?

Jedná se pochopitelně především o energetickou bezpečnost Evropy. Místo, abychom se stávali nezávislými, dále posilujeme závislost.  Ruský plyn již nyní tvoří kolem 40 % celkového dovozu plynu do EU a tento podíl se navyšuje. Energetická bezpečnost není jen o zabezpečení energetických dodávek, je to také o geopolitické vyváženosti a z ní plynoucí bezpečnosti celé EU. Evropa na jednu stranu podporuje demokratizační procesy na Ukrajině, a to samozřejmě i finančně, na druhou stranu očekávaný dopad Nord Stream II na Ukrajinu je pokles ukrajinského HDP až o 3 %. To je obrovské číslo, které bude mít devastační účinky na ukrajinskou ekonomiku, dopad na nezaměstnanost, na bezpečnost v zemi. Ve světle evropské politiky vůči

Ukrajině je projekt skutečně paradoxem. Je velmi problematický i s ohledem na životní prostředí.

Jak vnímáte pozici Německa a Rakouska, které Nord Stream 2 velmi silně podporují?

Tyto země vyhlásily válku jaderné energetice, což zejména v případě Německa byla ukvapená reakce na výbuch Fukušimy. Německo končí s těžbou uhlí. Ačkoliv se posiluje význam obnovitelné energie, a významný nárůst energie z obnovitelných zdrojů je jedinou udržitelnou cestou pro Evropu, bude to ještě trvat. Zvyšování energetické účinnosti či plná a funkční integrace evropských energetických sítí hraje významnou roli, ovšem nic z uvedeného nestačí, pokud potřebujete obrovské zdroje pro svou ekonomiku okamžitě. A samozřejmě, klíčové firmy z obou uvedených zemí jsou investory projektu Nord Stream II.

Považujete současnou českou energetiku za dostatečně nezávislou? Jaké kroky by měla Česká republika dělat, aby se závislost na Rusku v budoucnu nezvyšovala?

Myslím, že jsem už částečně odpověděl u předchozí otázky.  Naše energetika rozhodně není plně nezávislá, dovážíme ropu, zemní plyn, ale i jaderné palivo. Patříme ale na úrovni EU mezi země s nejnižší mírou energetické závislosti. Pro posilování naší energetické nezávislosti, která je samozřejmě vysoce žádoucí, neplatí jeden lék, ale kombinace řady faktorů, přičemž hlavní roli budou muset hrát energetické úspory (tedy zvyšování energetické účinnosti), plně funkční propojený evropský trh a samozřejmě významný nárůst energie z obnovitelných zdrojů. 

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje