Pochod k uctění obětí důlního neštěstí

důl-pluto_zdarbuh_compressed

Výbuch a požár, při kterém zahynulo 65 horníků se v dole Pluto odehrál v roce 1981. Foto: zdarbuh.cz

Letos uplyne 35 let od výbuchu uhelného prachu a následného požáru na dole Pluto, kde přišlo o život 65 horníků. Klub českých turistů Litvínov uctí památku obětí katastrofy pochodem Memoriál Pluto.

Klub českých turistů Litvínov ve spolupráci s Obecním úřadem Louka u Litvínova a společnostmi Severní energetická a Vršanská uhelná uspořádá v sobotu 3. září 11. ročník turistického pochodu k 35. výročí důlní katastrofy pod názvem Memoriál Pluto,“ řekla  Mosteckému deníku Marie Jošková z Klubu českých turistů.

Čtěte také:
Pozapomenuté důlní neštěstí na Dole Kolumbus
Smutné výročí výbuchu v dole Zárubek

Pochod začne u pomníku důlní katastrofy v litvínovské ulici Tyrše a Fügnera. Účastníci startují od 7 do 10.30 hodin. Lze si vybrat z pěších tras 5 km, 11 km, 16 km, 21 km, 25 km, 33 km a cyklotras 20 km, 50 km a 60 km. Startovné je pro všechny trasy 10 Kč. Děti do patnácti let nic neplatí.

Pro účastníky je připraven diplom a v cíli malé občerstvení. Odměněni budou nejmladší, nejstarší a nejvzdálenější účastníci. Pietní se uskuteční bude ve 13.30 hodin u pomníku důlní katastrofy v Louce u Litvínova. Pochod skončí do 17 hodin v kulturním domě v Louce u Litvínova.

Neštěstí nebylo nikdy řádně vyšetřeno

K výbuchu v podzemí dolu Pluto II v Louce u Litvínova došlo 3. září 1981 v 15:33. V té době pracovalo v dole 105 havířů a důlních záchranářů, zachránit se podařilo jen 40 z nich. Toto poslední velké důlní neštěstí v Podkrušnohoří, od kterého uplyne 35 let, nebylo nikdy řádně vyšetřeno.

První nejsilnější výbuch údajně následovaly tři další těsně za sebou jdoucí výbuchy, přičemž bylo cítit chvění země. Podle některých popisů události se po výbuchu během několika vteřin údajně prohnala jedním patrem dolu, takzvaným čtvrtým úsekem v hloubce kolem 400 metrů pod zemí, ohnivá koule, která sežehla vše v okolí. Někteří horníci zahynuli po zasažení tlakovou vlnou, většinou se však udusili, neboť prostor byl plný zplodin z výbuchu a hořící uhelný prach odebíral kyslík.

Záchranné práce začaly takřka ihned, první četa záchranářů sfárala zhruba po půl hodině od výbuchu. Práci záchranných týmů však velmi komplikovalo zničené zařízení dolu. Výbuch mimo jiné přerušil umělé větrání dolu, poškodil rozvod požární vody, silový rozvod, dopravní zařízení i spojení s dolem. Záchranáři, kteří se potýkali s destrukcemi výztuže a místními závaly, se tak museli spolehnout pouze na ruční hasicí přístroje.

Na záchranných pracích se v prvních zhruba 20 hodinách po výbuchu vystřídalo téměř 50 záchranných čet, které z dolu vynesly těla 27 obětí. Tělo poslední oběti bylo vyproštěno až 11. prosince 1981.

Krátce po tragédii se také rozjelo vyšetřování příčiny výbuchu. Ta nebyla dodnes spolehlivě objasněna, mluví se o záparu uhlí a hromadění metanu, který pravděpodobně explodoval. Podle vyšetřovatelů výbuchu předcházela řada podivných okolností. V dole totiž údajně hořelo již před výbuchem. Nikdo však horníky nevaroval a ti fárali do dolu navzdory tomu, že v něm ještě zasahovala záchranná jednotka.

Vedle mrtvých si neštěstí vyžádalo 13 těžce a 15 lehce zraněných. Hmotná škoda byla tehdy vyčíslena na 50 milionů korun.

Mohlo by vás zajímat:
Stovky lidí protestovaly proti radioaktivnímu úložišti
Za konec jádra zaplatí Němci astronomický účet
Obce kvůli odpadu žalují ministra



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze