Politici chtějí jádro, finance neřeší

Nové bloky by měly vzniknout v Temelíně i Dukovanech. Foto: wikipedia.org

Soudě podle volebních programů by se Česko mohlo proměnit ve světovou jadernou velmoc. Všechny relevantní politické strany stavějí budoucnost na využití jádra a počítají s výstavbou nových bloků.

Využití jádra strany přitom často spojují s požadavky na energetickou bezpečnost, jako například hnutí ANO. „Výrobu elektrické energie zajistíme mixem zdrojů, který bude založen na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů a naopak postupném poklesu hnědouhelných elektráren. Připravíme podmínky pro další výstavbu jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně v potřebných termínech,“ citovala z programu hnutí Andreje Babiše MF Dnes.

Čtěte také:
Další problém v českých jaderných plánech
Před 30 lety byl spuštěn čtvrtý blok v Dukovanech

V podobném duchu se nese program sociální demokracie, která nové bloky podporuje dlouhodobě. Jejich potřebu dává do souvislosti s požadavky tuzemského hospodářství založeného nadále na silném průmyslu – tedy energetické stabilitě a dostupné ceně energie. Podporu jádru slibují ve svém programu i komunisté a Piráti. KDU-ČSL podmiňuje podporu jádra ekonomickou udržitelností. TOP 09 naopak klade důraz na obnovitelné zdroje a energetické úspory. Jedinou stranou, která slibuje bezjaderné Česko, jsou Zelení.

Kdo to zaplatí?

Otázku, za čí peníze se budou nové bloky v Česku stavět, však strany ve svých programech neřeší. Jediná ODS ve svém předvolebním dokumentu uvádí, že jadernou energetiku v Česku by měla dál rozvíjet speciálně vytvořená státní společnost.

Nyní provozuje šest tuzemských jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně společnost ČEZ, kde má stát 70procentní podíl. Už delší dobu se proto mluví o vyčlenění jaderné energetiky do nové společnosti, kterou by převzal stát. Část politiků se totiž shoduje, že samotný ČEZ to bez garancí státu nezvládne. Současná vláda však poskytnutí záruk, které si vybojovali například Britové pro svou elektrárnu Hinkley Point, před třemi lety odmítla. Úředníci aktuálně hledají vhodný investičně obchodní model výstavby nového zdroje.

Rozhodování státu nicméně nabírá zpoždění, o modelu výstavby měl kabinet podle platného akčního plánu rozhodnout již loni v létě. Zatím to však vypadá, že atomový rébus s největší pravděpodobností rozetne až skvadra, která vzejde z říjnových voleb.

Jádro má ve světě problémy

Ačkoliv za odklady mohou spíše politici a úředníci, dokreslují, jaké obtíže jadernou energetiku doprovázejí. Prakticky všechny reaktory stavěné v současnosti ve světě se potýkají s problémy, ať už jde o výrazné překročení rozpočtů, zpoždění, či dokonce zrušení projektů.

Jak upozorňuje profesor Stephen Thomas z University of Greenwich, dva ze šesti zájemců o české jádro mají značné finanční problémy, japonsko-americký Westinghouse dokonce letos v březnu požádal o ochranu před věřiteli.

Ze šestice dodavatelů může pouze Rosatom nabídnout reaktor s referencí o provozu a zároveň s výkonem přiměřeným potřebám české energetické soustavy. Zkušenosti s výstavbou reaktoru AES-2006, nabízeného Rosatomem, ovšem ne- jsou dobré. Došlo zde k vážným technickým problémům, což se promítá také do potíží při provozu reaktoru,“ dodává Thomas.

Mohlo by vás zajímat:
Pro Australany je uhlí úžasné
Čína v roce 2016 uzavře přes tisíc dolů
Australané koupili za miliardu důl v Kanadě

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze