Politici svedou bitvu o horní zákon

Ačkoliv švýcarská justice již v kauze podvodného ovládnutí Mostecké uhelné vydala pravomocné rozhodnutí, bude o stejném případu jednat i pražský soud. Foto: imagio.cz

Po třech letech se opět schyluje k politickým zásahům do zákona o ochraně a využití nerostného bohatství, pro který se vžilo označení horní zákon. Velké vášně budí hlavně snaha o zrušení moratoria, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů.

Předkladatelem novely je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). To navrhuje pětileté moratorium, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, zrušit. Změna by se však netýkala prvního pětiletého období, které běží od roku 2017. Ministryně financí Alena Schillerová by však moratorium ráda zrušila okamžitě, lákají ji stamiliony navíc do státního rozpočtu. Okamžité zrušení moratoria a zvýšení poplatků požadují i ekologické organizace. O výši poplatků z těžby nerostů se v Česku hovořilo například v souvislosti s možnou těžbou lithia u Cínovce. Nařízení vlády nyní počítá s úhradou 10 692 korun z tuny lithia. Například ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace označují tuto hodnotu za “směšně nízkou”. Ekologové mají za nízké také poplatky, které platí těžební firmy z těžby hnědého uhlí. Tyto návrhy se však setkávají s ostrým odporem profesních organizací i regionů, v nichž se nerosty těží.

Čtěte také:
Nováková: Stabilitu pro těžební firmy zachováme
ČR může podle Novákové odložit jádro

Poslední novela horního zákona, která byla schválena na jaře 2016, přinesla zvýšení příjmů státu z těžby. Úhrada z dobývacího prostoru vzrostla desetinásobně, z vydobytého nerostu se pak zvýšila na dvojnásobek. Změnilo se i rozdělení těchto prostředků. Podíl státu novela zvýšila na 67 procent, zatímco podíl obcí snížila z původních 75 procent na 33 procent. Novela změnila i způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Ty už nebudou nadále stanoveny zákonem, ale vládním nařízením. Poplatek se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů.

Schillerová chce měnit pravidla v průběhu hry

Současně se změnami byla schválena i pětiletá fixace výše poplatků. Ta platí až do konce roku 2021. Následně by mohly být zvýšeny na základě vývoje tržních cen. Cílem moratoria je zajištění stability podnikatelského prostředí, která je pro těžební sektor klíčová. Loni navíc došla vláda ke shodě s profesními svazy i těžaři v tom, že nechá pětileté moratorium na zvyšování poplatků z těžby, jež vstoupilo v platnost v roce 2017, v platnosti. „Stávající režim dotčených poplatníků zůstane zachován do konce roku 2021,” uvedl už dříve mluvčí MPO Milan Řepka. Návrh ministryně financí by tak změnil schválená pravidla změnit v průběhu hry.

To logicky vyvolává řadu nesouhlasných reakcí. „Přesto, že tento návrh (novely horního zákona) prošel řádným připomínkovým řízením a proběhlo vypořádání připomínek již v březnu 2018 s dohodou, že bude zachováno první pětileté moratorium na výši úhrad z vydobytého nerostu, je snaha předložit návrh v původním znění,“ uvedla předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka Helena Veverková.

„Řešení týkající se moratoria ve znění předloženém vládě podpořila i Legislativní rada Vlády. Z pohledu Těžební unie považujeme stanovisko Legislativní rady Vlády za klíčové, protože podporuje vyvážený postoj, reflektující tolik potřebnou stabilitu a předvídatelnost pro podnikatelské prostředí,“ upozornil Pavel Fiala z Těžební unie.

Možnost, aby vláda mohla výši poplatků měnit každý rok, se nelíbí ani Svazu průmyslu a dopravy. „Z byznysového hlediska je pro nás nepřijatelné, aby vláda mohla každoročně na konci dubna měnit výši poplatků vztažených k těžbě konkrétního nerostu pro daný kalendářní rok, na nějž už však těžaři mají předem ujednané obchodní smlouvy se svými odběrateli,“ vysvětlila ředitelka svazu Dagmar Kuchtová.

Se zrušením pravidelného pětiletého zafixování sazeb nesouhlasí ani Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu. „Předkladatel návrhu svoje tvrzení o tom, že se tato fixace neosvědčila, nijak nevysvětlil,” uvedl svaz mimo jiné v připomínkách k materiálu.

Pro zachování moratoria se vyslovili i poslanci ve sněmovním podvýboru pro energetiku, kteří jednali ve čtvrtek. „Podvýbor se většinově postavil za zachování moratoria z důvodu předvídatelnosti práva, která je důležitá jak pro firmy, tak pro zaměstnance, kteří potřebují a zaslouží si své jistoty,“ popsal výsledek jednání podvýboru poslanec Petr Dolínek (ČSSD). Ve středu se tématem novely horního zákona bude zabývat Hospodářský výbor sněmovny.

Stát se chová k regionům těžby macešsky, shodují se politici

Přístup státu k těžebnímu průmyslu a regionům, kde se těží, se nelíbí ani politikům z těchto regionů. „Rostoucí tlak na ukončení těžby a zpracování hnědého uhlí je patrný v celé Evropské unii. Přináší s sebou závažné ohrožení ekonomické i sociální stability uhelných oblastí v celé EU. Důsledkem pro Ústecký a Karlovarský kraj bude zánik jednoho z tradičních průmyslových odvětví, těžby a zpracování hnědého uhlí. Na ně jsou v současnosti vázány tisíce pracovních míst a velká část ekonomiky obou krajů. Tlak na rychlé omezení tohoto odvětví tak zcela reálně může způsobit zásadní ekonomickou i sociální destabilizací obou regionů,“ uvedli ve společném prohlášení poslanci a senátoři z Karlovarského a Ústeckého kraje, kteří by chtěli, aby peníze, které těžba generuje, zůstávaly v regionech.

„Připadá nám, že peníze vybrané v našich krajích se do nich nevracejí a už vůbec nejsou dostatečné. Proto jsme iniciovali společné prohlášení,“ vysvětlila poslankyně Eva Fialová (ANO).  Text prohlášení vyjmenovává naznačené důvody podrobně: „Do státního rozpočtu každoročně putují navíc miliardy korun z těchto postižených regionů nejen ve formě daní, ale i různých mimořádných poplatků. Zpět se však nevrací. Oba regiony nesou především negativní důsledky hnědouhelného těžebního a zpracovatelského průmyslu. Ať už jde o ekologickou zátěž, sociální nebo strukturální problémy.“

Podobně ve svém dopise ministryni průmyslu a obchodu hovoří i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček: „Nestandardní postupy nepřinesly nikdy nic dobrého. Nehledě na to, kdo právě Ústecký kraj vedl, vždy nám šlo o maximální stabilitu regionu. Těžební firmy jsou významným prvkem v jeho životě. Dávají práci lidem a významně pomáhají utvářet podmínky pro život v kraji.“

Převod peněz na vázaný účet může zničit malé těžaře

Na tvorbě návrhu novely horního zákona se podílel i Český báňský úřad (ČBÚ). „Navrhované změny v úhradách z vydobytých nerostů nejsou z našeho podnětu,” řekl mluvčí ČBÚ Bohuslav Machek. Za jednu ze stěžejních změn z pohledu úřadu označil stanovení data, do kdy nejpozději mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Tuto povinnost mají mít ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Podle Machka prosazoval ČBÚ dřívější termín, návrh však neprošel. Dosud mohli těžaři mít hodnotu rezerv například i ve strojích.

Nyní však ministryně Schillerová navrhuje, aby těžaři museli potřebné částky převést na vázané účty již v roce 2025. Pro velké těžební firmy to zřejmě bude nepříjemnost z pohledu cash flow, nikoli však likvidační záležitost.

Mnohem horší důsledky by ale tento návrh mohl mít pro malé firmy, které se věnují například těžbě štěrku, písku či kaolínu. Povinnost převést značné finanční prostředky na účet, ze kterého nemohou čerpat, by pro řadu z nich mohla znamenat faktickou likvidaci.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle MPO se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj