Polsko postaví uhelné elektrárny za stovky miliard

Ilustrační foto: Imagio.cz

Ilustrační foto: Imagio.cz

Polsko se chystá v příštích letech investovat více než 300 miliard korun do výstavby nových uhelných elektráren. Jejich úkolem bude podle nového ministra energetiky Krzysztofa Tchórzewského zajistit dostatek energie, až budou uzavřeny stávající zastaralé zdroje.

Nová polská vláda Beaty Szydlové hodlá energetiku v zemi v příštích desetiletích opřít především o uhlí a jádro. Vzhledem k tomu, že v Polsku pomalu končí životnost zastaralých hnědouhelných a černouhelných elektráren, je třeba stavět nové. Do roku 2020 mají být dle plánu uvedeny do provozu zdroje o celkovém výkonu 6,5 gigawat, do roku 2030 potom téměř dvojnásobek. Ve velké většině půjde o černouhlené bloky.

Čtěte také:
Polsko má nový zákon o hornictví
Polsko ztratilo energetickou soběstačnost

V rozhovoru pro polský deník Rzeczpospolita ministr Tchórzewski potvrdil, že výstavba uhelných bloků je pro vládu prioritní. Za stejné peníze totiž lze získat až čtyřnásobek výkonu než z jádra. „Vybudování atomové elektrárny o výkonu 5 gigawatt nás bude stát 50 miliard zlotých (přes 300 miliard korun), za stejné peníze můžeme získat 20 gigawatt z uhelných bloků,“ uvedl ministr, který odhadl potřebné investice do nových zdrojů až na 60 miliard zlotých (zhruba 370 miliard korun). Tchórzewski rovněž zdůraznil, že je zastáncem decentralizované energetiky a chce do budoucna plánovat výstavbu nových zdrojů podle potřeb sítě.

Polsko hodlá investovat i do obnovitelných zdrojů energie (OZE), nepřistupuje k nim však zdaleka tak překotně, jako například Německo. „Máme větrné elektrárny o instalovaném výkonu 5 gigawatt, ale jde o nestabilní zdroje, což zvyšuje náklady. V loňském roce nás stála podpora OZE 4 miliardy zlotých (cca 26 miliard korun),“ uvedl Tchórzewski. Podle něj se Polsko zaměří na výstavbu paroplynových elektráren, která byla zanedbána. Počítá se i s dalšími větrnými elektrárny, například v Bieszczadech na jihovýchodě země, kde však zatím chybí dostatečná infrastruktura. Velkým tématem jsou rovněž větrné elektrárny v Baltském moři.

Mohlo by vás zajímat:
Polská premiérka chce zachránit uhelný průmysl
Polský prezident odmítá Kjótský protokol
Vydrží největší těžař uhlí v EU do jara?



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze