Polsko ztratilo energetickou soběstačnost

 

Ilustrační foto: Imagio.cz

Poprvé od roku 1989 v roce 2014 vyprodukovaly polské elektrárny méně elektřiny, než spotřebovali polští odběratelé. Důvodem jsou nižší ceny elektřiny u polských sousedů, hlavně ve Švédsku a Německu. Polsko loni importovalo o 2,2 TWh více, než exportovalo. Což je například spotřeba největšího polského odběratele elektřiny, společnosti KGHM.

Polsko je spojené podmořským energetickým kabelem se Švédskem, kde je díky vodním elektrárnám elektrická energie o 25 procent levnější než ta, která se prodává na burze ve Varšavě. Německá energie na burze EEX v Lipsku je oproti polské levnější o pětinu. Je to možné, neboť Němci produkují elektřinu z obnovitelných zdrojů, která je dotovaná německými odběrateli. Dále z atomových elektráren a hnědého uhlí.

Polská elektřina vyráběná spalováním černého uhlí a plynu je dražší a je vytlačována z trhu. I polské hnědouhelné elektrárny loni vyrobily o 4,8 procenta méně elektřiny. Polský server wysokienapiecie.pl předpovídá, že cena elektřiny bude ještě nižší, částečně kvůli rozvoji zelených technologií a částečně i díky letošnímu otevření energetického mostu mezi Polskem a Litvou, což umožní ještě větší import levné elektřiny ze Skandinávie.

Polské elektrárny mají Polsku zajistit soběstačnost ve výrobě elektrické energie, ale pracují čím dál méně dnů v roce a to způsobuje ztráty. Polská vláda ale nepovolí energetickým společnostem ztrátové elektrárny zavřít. Polští výrobci energie a polský stát tedy budou za nedlouho chtít pokrýt tyto ztráty z peněženek odběratelů.

Situaci může změnit Evropská unie, která chce, aby obnovitelné zdroje energie fungovaly více na tržních principech. Také chce, aby členské státy změnily strategii státní energetické soběstačnosti, což v Polsku a ve většině členských států zatím nechce nikdo příliš poslouchat.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze