Pomáhal budovat jádro, teď cvaká na solár

Ilustrační foto: wikipedia.org

František Heczko byl osobně přítomen na stavbách obou českých jaderných elektráren. V Temelíně byl dokonce z pozice náměstka pro spouštění tím mužem, který na přelomu tisíciletí ve velmi vypjaté atmosféře uváděl elektrárnu do provozu. Pracoval také v Třineckých železárnách nebo ve firmě Moravia Energo. Dnes je absolvent brněnského Vysokého učení technického expertem na jadernou energetiku v konzultační firmě AF-Consult Switzerland. Přinášíme jeho nekrácený článek uveřejněný na serveru energymotejlek.com, ve kterém se Heczko zamýšlí nad tím, jakou elektřinu sám využívá a kolik za ni zaplatí.

Jednou za rok se na fakturu od ČEZ podívám a to zejména ze dvou důvodů. První je ten, že věrnost se někdy vyplácí. Jsem přesvědčen, že nakupuji u solidní firmy za slušné ceny. Nehodlám platit za elektřinu někomu, kdo elektrárnu nikdy neviděl a stejně tak může prodávat boty nebo hrnce. Asociace s hrnci proto, že cestou na jednu jadernou elektrárnu na řece Volga jsem kdysi viděl, jak zaměstnanci jaderky svou mzdu, vyplacenou v hrncích, směňovali na prašné křižovatce za jiné potřebné věci do domácnosti. Elektrárně okolní firmy neplatily v penězích a „bártr“ byl lepší než nic. Tak daleko zatím nejsme. Druhým významným důvodem pro pohled na fakturu je pohled na zálohy na příští měsíce. To funguje už nějakou dobu tak, že v jednom roce nám zálohy zvýší a v následujícím zase sníží. Chaloupku jsme stavěli svépomoci v době, kdy u nás na vesnici ještě nebyl zemní plyn a kromě studené vody do ní další energie než elektrická za úplatu neteče.

Dnes jsem četl fakturu trochu pozorněji a docela to nebyl promarněný čas. Například jsem se z doplňkových informací dozvěděl, že do chaloupky teklo 39,63 procenta elektřiny z uhlí, 42,80 procenta elektřiny z jádra, 1.02 procenta elektřiny z plynu, 2.62 procenta elektřiny ze soláru a pár forfníků a 13.93 procenta elektřiny z „ostatní“, tj. z nedefinovaného zdroje. Nedefinované zdroje zřejmě představují porfolio ČEZem nakoupené, nikoliv vlastní.

S DPH nás celá sranda stála 74,626 korun a znovu opakuji, že s elektřinou vše začíná i padá (přiznávám krbová kamna jotul na dřevní hmotu). Pokud ve vesnici nesvítí žádný dům, tak náš určitě ano. Kdysi jsem prý prohlásil, že žárovky také topí a 60 wattů v porovnání s dráty pod podlahou neznamená skoro nic, tudíž taková žárovka může klidně svítit celou noc, i třikrát.

Samotná silová elektřina, to je to na čem si uvaříme, ohřejeme podlahu, dobijeme notebook, rozsvítíme ve sklepě, atd. stála 44,135 korun s daní. To není špatné, jedna kWh za jednu a půl koruny.

Náladu jsem si pokazil teprve pohledem na čísla v položce „cena na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny“. Přesně se jedná o podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. Druhotné zdroje, kombinovaná výroba elektřiny a tepla nebo vodní elektrárny vzhledem k množství vyrobené elektrické energie a skladbě jejich podpory ukousnou z celkové podpory méně významnou část. V České republice větrné elektrárny moc nejedou, takže ještě biomasa a bioplyn. Nejvýznamnější podíl podpory však jde za nepřehlédnutelnými pozemky zaplácanými soláry. Suma naší rodinné podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů za poslední rok činila 17,549 korun, tj. skoro 40 procent ceny silové elektřiny.

Jsem rád, že nám do chaloupky teče skoro 43 procent z našich jaderných elektráren, i proto jsem pracoval na každé z nich. Akorát mi hlava nebere, proč musím za trest cvakat na solár.