Poplatek z těžby nerostů šplhá k miliardě

Vládu láká zvyšování plateb za vytěžené nerosty. Zároveň by ale měla mít na paměti předvídatelnost podnikatelského prostředí. Foto: SDAS

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly loni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Uvádí to Souhrnná zpráva o stavu hornictví.

Meziroční nárůst vybraných poplatků za těžbu je více než dvojnásobný. Vyplývá to ze zprávy o stavu hornictví, kterou v říjnu dostala pro informaci vláda. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), jež materiál předložilo, se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017.

Čtěte také:
RWE bude chtít náhrady, pokud se odstaví uhelky
Východ Německa: Odchod od uhlí za 60 miliard eur

Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována. MPO také prosadilo, aby byl poplatek za vytěžené nerosty nově stanoven vládním nařízením, a ne zákonem jako do té doby. Resort změnu odůvodnil možností pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Změnil se i způsob výpočtu poplatku, který se vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů.

V Zprávě, která má sloužit jako podklad pro přípravu další novely horního zákona, MPO poukazuje na možný problém, který novým způsobem výpočtu může nastat. „Nový systém výběru úhrad z vydobytého nerostu sice odstranil možnost ovlivnění výše úhrady těžařem, neboť je za jednotku množství vytěženého nerostu stanovena pevná sazba – tento způsob stanovení výše úhrady však přináší problém v případě, kdy po stanovení sazby za nerost dojde k významnému nárůstu ceny některého nerostu,” upozorňuje ministerstvo.

Tomu oponují podnikatelé i politici, kteří žádají stabilní a předvídatelné tržní prostředí. Časté zvyšování úhrad podle vývoje by podle nich stabilitu a možnost předvídat výdaje podstatně zhoršilo. Na to upozorňuje také Hospodářská komora, jež důrazně vystupuje i proti snahám porušit pětileté moratorium právě na zvyšování úhrad. To je platné do roku 2021.

Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších uhelných dolů
TOP 10 navždy bohatých
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu