Poslanci podpořili novelu horního zákona

Ilustrační foto: Jan Hodač

Poslanci dnes v prvním čtení podpořili vládní novelu horního zákona. Stát by díky ní měl například dostávat větší část z výnosu poplatků z povrchové těžby hnědého uhlí od těžebních společnosti.

Podíl státu se zvýší na 67 procent, zatímco podíl obcí se sníží z dosavadních 75 procent na 33 procent. Předloha mění také způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Změna v poplatcích za těžbu nerostů má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády neutrální dopad, protože poplatek má být vyšší.

Novelou se bude kromě hospodářského výboru zabývat pět dalších výborů. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak v následujících týdnech čekají náročná vysvětlování. Řada poslanců totiž upozornila na chybějící zásadní analýzy, které mají dopady novely vysvětlit.

Čtěte také: Vláda schválila novelu horního zákona

Vládní novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 korun za jeden hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) poslancům řekl, že obce díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun.

Výši těžebních poplatků už nebude určovat zákon, ale stanoví ji vláda svým nařízením. Úhrada se nově vypočte jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů. Podle vlády je důvodem změny mimo jiné možnost pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci.

Proti novele shodně vystoupili poslanci z Ústeckého kraje. Poslankyně KSČM Hana Aulická a poslanec David Kádner (Úsvit) neúspěšně navrhovali novelu zamítnout. „Není možné tunelovat jeden z nejchudších regionů jen proto, aby si pan ministr financí vylepšoval rozpočet,“ poznamenal Kádner. Ministr Babiš původně navrhoval desetinásobné zvýšení.

Není možné tunelovat jeden z nejchudších regionů jen proto, aby si pan ministr financí vylepšoval rozpočet

Poslanec Michal Kučera (TOP 09 a Starostové) chtěl zákon vrátit vládě k dopracování. Varoval, že těžební firmy už nebudou chtít sponzorovat obce tak jako dosud, protože budou platit vyšší poplatky přímo do státního rozpočtu.

Poslanec ODS Marek Benda upozornil na to, že stanovování poplatku nařízením vlády nemusí být v souladu s ústavou. Podle ministra Mládka však nejde v tomto případě o daň, protože stát zpoplatňuje nerost, který je státním majetkem.

Podle zpravodaje k novele Milana Urbana (ČSSD) je klíčové, aby poslanci ještě před schválením zákona znali závěry ohledně aktualizované energetické koncepce a hlavně rozhodnutí vlády o limitech těžby uhlí. „Jestli se bude uhlí těžit i za limity, pak to bude mít dopady na výnosy pro stát i obce,“ upozornil.

Urban nesouhlasí s Mládkem v tom, že rozhodnutí o prolomení limitu na lomu ČSA by mělo padnout až po roce 2020. Limity na dole ČSA by se podle něj měly prolomit už z důvodů sociálních, národohospodářských i z důvodu dlouhodobé stability tuzemské energetiky.

Mohlo by vás zajímat:
Novela horního zákona odvede peníze z regionu
V bitvě o horní zákon vede Babiš 3:0

Celé znění novely horního zákona ke stažení zde

 

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze