Doba čtení:2 m, 6 s
Ve městě doslova vystavěném na dobývání černého uhlí dnes funguje jediná, ve smyslu báňských předpisů, činná šachta, kde fárají chlapi za prací. Je jich okolo osmdesáti.
Své profese si považují. „Já se rozhodně jako horník cítíma nejsme tady žádný skanzen,“ uvedl pro Moravskoslezský deník Jiří Kus. Ten je ve svých třiceti letech na vodní jámě Jeremenko nejmladším fárajícím zaměstnancem, za svou pětiletou havířskou kariéru však nevyrazil ani metr a nenakopal ani tunu uhlí. Dělá zámečníka, údržbáře i obsluhu jámy v rámci důlní dopravy.
Čtěte také:
Ve Zlatých Horách ožívá hornická památka
Podpora OZE už je ekonomicky zvrácená
Tento úsek je v ostravské části státního podniku DIAMO největší. „Zahrnuje dopravu fárajících i materiálu, údržbu jam a překopů a také obsluhu a servis obrovských důlních čerpadel, jež jsou zdejší hlavní technologií,“ vysvětlil František Hrdlička, směnový technik důlní dopravy.
Odštěpný závod ODRA totiž v Ostravě čerpá důlní vody, aby nezatápěly ložisko uhlí na Karvinsku, kde se stále těží. „Tam se mohou chlubit těmi tunami a metry, ale my máme taky své výsledky. Letos na počátku roku jsme po sedmnácti letech dosáhli osmdesáti milionů kubíků vyčerpané důlní vody,“ popsal vedoucí dispečer Jiří Breburda.
Přes osm metrů vysoké a více než třináct tun těžké agregáty zde dostávají na povrch 167 litrů za sekundu. Podle toho to vypadá i v dole samotném, kde horníci z Jeremenka obsluhují v hloubce 600 metrů pod Ostravou stovky metrů důlních děl řečených překopy. Místo černého prachu je všude rez.
Revírník z úseku větrání Milan Jančo ale zdůrazňuje, že chod vodní jámy se řídí báňskými předpisy včetně zajišťování větrání i měření metanu. „Před třemi roky v létě jsme kvůli suchu dva a půl měsíce nečerpali a hladina důlních vod se zvedla o dvanáct metrů,“ uvedl dispečer Milan Žabenský.
Problémy na povrchu však, jak uklidňuje mluvčí podniku Jana Dronská, po ukončení čerpání nehrozí. Tedy zatím podle odhadů mají důlní vody z ostravské, petřvaldské a posléze i karvinské pánve stoupat sto let.Vodní jáma Jeremenko má činné jen páté patro a ostatní uzavírají takzvané hráze. Ty jsou postaveny i u vstupů do chodeb nedaleko čerpadel. U jedné z hrází u díla 676 004je viditelný kousek sloje a mezi hajcmany (obloukovou ocelovou výztuží) a pažením sesype v důsledku tlaků proplástek památka na skutečné uhlí z Ostravy.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě