Povolenky snižují konkurenceschopnost firem

Cena emisních povolenek v EU se na začátku týdne vyšplhala nad 25 eur (přes 630 korun) za tunu CO2 vypuštěného do atmosféry, což je desetileté maximum. Foto: imagio.cz

Rostoucí cena emisních povolenek zvyšuje náklady průmyslových podniků a zhoršuje jejich konkurenceschopnost ve srovnání se zbožím dovezeným ze zemí mimo Evropskou unii, kde firmy za emise neplatí dostatečně nebo vůbec. Problémem Evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) také je, že nepokrývá všechny zdroje emisí a že Evropa má na svědomí méně než deset procent světových emisí oxidu uhličitého. Vyplývá to z ankety ČTK mezi asociacemi a podniky.

Cena emisních povolenek v EU se na začátku týdne podle údajů serveru Carbon Pulse vyšplhala nad 25 eur (přes 630 korun) za tunu CO2 vypuštěného do atmosféry, což je desetileté maximum. Ve středu byla cena téměř 23 eur, podle analytiků může dosáhnout během několika let až dvojnásobku. Povolenky platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky.

Čtěte také:
Bude nová metoda čištění uhlí lepší než tradiční způsob?
Na emise si brousí zuby obří vysavače

Nejen na tyto společnosti ale cena povolenek dopadá. “Promítá se také do ceny elektřiny nebo dálkového tepla, a má tudíž nepřímý dopad do nákladů prakticky všech podniků v České republice,” uvedly Hospodářská komora ČR a Teplárenské sdružení ČR. “Prakticky všechny teplárny využívající uhlí si musí povolenky nakupovat, v případě tepláren na zemní plyn je nákupem povolenek postiženo přibližně 60 procent výroby tepla, zbytek je v menších zařízeních, která nejsou do EU ETS zahrnutá,” doplnilo Teplárenské sdružení.

Ocelářská unie počítá s tím, že náklady Třineckých železáren a ArcelorMittal Ostrava na povolenky vyrostou po roce 2025 na více než tři miliardy korun ročně. “Znamená to, že česká (a evropská) ocel bude dražší než ocel z Ameriky nebo Číny, a tudíž nekonkurenceschopná,” poznamenal statutární ředitel unie Daniel Urban. S tím hrozí přesun průmyslové výroby mimo EU, což by například podle Svazu průmyslu a dopravy ČR citelně dopadlo na ekonomiku i zaměstnanost.

Pro ČEZ má rostoucí cena povolenek výhody i nevýhody. Negativní je pro ČEZ Prodej, který prodává elektřinu domácnostem. Cena elektřiny na burzách výrazně roste, čímž rostou náklady na její nákup, a to se promítá do koncových cen pro spotřebitele. “Pro výrobu ČEZ jde spíše o pozitivní zprávu, jelikož významnou část naší výroby tvoří jaderné elektrárny, které povolenky nepotřebují, protože neprodukují emise,” uvedl mluvčí firmy Roman Gazdík a dodal, že pro uhelné elektrárny ČEZ je to však nepříznivá zpráva.

Většina oslovených firem a asociací se přes kritiku shoduje, že EU ETS je hlavním legislativně-tržním nástrojem pro snižování emisí skleníkových plynů v EU. “Vždy zdůrazňujeme, že ostatní legislativa by celkovou účinnost systému EU ETS měla pouze podporovat, nikoliv mu konkurovat,” uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Pro investiční rozhodnutí, jestli vyměnit zdroj energie, firmy ale potřebují vědět, zda vysoká cena povolenek přetrvá delší dobu. Dosavadní kolísání hodnoty plánování dlouhodobých investic na snižování emisí znesnadňuje.

EU ETS pokrývá asi 12.000 elektráren, továren a leteckých společností a reguluje přibližně 45 procent produkce skleníkových plynů v EU. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Výnosy z povolenek jsou v Česku ze zákona využívány z poloviny ministerstvem životního prostředí a z poloviny ministerstvem průmyslu. MŽP za celou dobu dražeb povolenek získalo do konce letošního července 10,6 miliardy korun, řekla již dříve mluvčí Petra Roubíčková.

Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme