Přeměně uhelných regionů musí pomoci stát

Podle hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzová jsou v regionu zásoby uhlí nejméně na dalších dvacet let. Foto: Facebook Jana Mračková Vildumetzová

Přeměna oblastí s těžbou uhlí v České republice se neobejde bez razantní podpory státu a Evropské unie. Shodli se na tom účastníci konference Budoucnost v Chodově na Sokolovsku. Zúčastnila se jí stovka odborníků od zástupců evropského i českého parlamentu, přes ekonomy až po představitele krajů a obcí. Ti zároveň deklarovali připravenost Karlovarského kraje na zahájení kompletní ekonomické transformace.

Zásoby uhlí v našem regionu jsou nejméně na dalších dvacet let. Pokud kvůli ochraně životního prostředí a snižování emisí skleníkových plynů chceme zastavit těžbu dříve, musí jít o řízený proces. A ten bez aktivní pomoci státu nezvládneme,” uvedla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Podle starosty Chodova Patrika Pizingera (HNHRM), ale Česká republika při řešení útlumu těžby a zpracování hnědého uhlí poněkud zaspala. „Ochrana klimatu je velmi důležitá, ale pokud řekneme a, musíme říci i b. Když odstavíme uhlí, reálně nám hrozí rychlý zánik tisíců pracovních míst,” obává se Pizinger.

Čtěte také:
BMW bude zkoušet auta na výsypce dolu
Sokolovská uhelná vyrobí elektřinu z dehtových kalů

Podle údajů Sokolovské uhelné je dnes v Karlovarském kraji na těžbu uhlí přímo či nepřímo vázáno až 15 tisíc lidí, dalších více než 120 tisíc obyvatel kraje odebírá teplo z centrálních zdrojů spalujících hnědé uhlí. Plných deset procent HDP kraje přitom tvoří právě uhelný průmysl.

Pomoci se změnou hospodářské struktury kraje po skončení těžby uhlí by mohla podle europoslanec Pavla Poce (ČSSD) i Evropská unie. „V novém rozpočtovém období by od roku 2021 mělo z Evropských strukturálních a investičních fondů určených České republice směřovat více než 61 procent všech peněz právě do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. A velká část z nich by měla být, ve spojení s národními prostředky, využita právě na restrukturalizaci uhelných regionů. Z tohoto pohledu by pak Sokolovsko, jako nejmenší ze všech uhelných pánví, mohlo dobře posloužit jako pilotní projekt,” řekl Poc.

Účastníci konference Budoucnost poukazovali na systémové řešení útlumu těžby a zpracování uhlí v sousedním Německu, kde ho dokonce řeší speciální zákon. V Chodově proto opakovaně padl požadavek, aby stejný postup zvolil také český kabinet.

Za to, aby se problémem budoucí podoby uhelných regionů začal už nyní zabývat stát, se postavili v petici a prohlášen i poslanci a senátoři z Karlovarského a Ústeckého kraje, zastupitelé Karlovarského kraje i představitelé regionální tripartity.

Mohlo by vás zajímat:
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj