Příběh novely v čase

S plánem zvýšit poplatky za těžbu nerostů přišel v dubnu 2014 ministr financí Andrej Babiš (ANO). Foto: MF ČR

Boj o výslednou podobu novely horního zákona ještě neskončil. Po schválení vládou čeká zákon nyní projednání v parlamentu. Pojďte si s námi projít jeho trnitou cestu, která začala v dubnu loňského roku a stále pokračuje.

Duben 2014

Ministerstvo financí přišlo s plánem změnit poplatky za těžbu nerostů. Současný systém označilo za nevýhodný pro stát. Od změny si ministr financí Andrej Babiš sliboval zvýšení příjmu státu o více než 3,6 miliardy korun. Například u hnědého uhlí počítal původní návrh s nárůstem poplatků na desetinásobek, u ostatních komodit pak se zdvojnásobením procentních sazeb úhrady s respektováním desetiprocentního stropu. Babišův návrh vyvolal řadu velmi ostrých a nesouhlasných reakcí. Hlavní protiargumenty shrnuje následující graf.

 

Co čeká severní čechy v letech 2015-2019

Červen 2014

Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (ZSDNP) se v otevřeném dopisu (dopis je ke stažení zde) kvůli novele horního zákona obrátil na premiéra Sobotku. Upozornil na to, že navýšení úhrad musí být spravedlivé a nesmí být likvidační. Právě to by novela s navýšením o desetinásobek, které plánuje ministr financí Andrej Babiš, přinesla. Zvýšení odvodu za vydobytý nerost bude mít podle ZSDNP výrazně negativní dopad do hospodaření všech těžebních společností, což přinese zvýšený tlak na snížení nákladů a tím vzroste nezaměstnanost v regionech, ve kterých je již dnes nejvyšší v ČR.

Předseda SOO CCG Jaromír Franta píše dopis (celé znění dopisu ke stažení zde) ministru průmyslu Janu Mládkovi (ČSSD). Schválení nekoncepčního návrhu novely horního zákona podle něj bude mít ekonomické dopady do hospodaření těžebních společností, které se projeví do omezení investic, obnovy a rozvoje. Pro odbory je však nepřijatelné, že dopad neuváženého navýšení úhrad bude mít za následek ztrátu pracovních míst nejenom v těžebních a servisních organizacích, ale i ve firmách, které jsou spojené pupeční šňůrou s těžbou hnědého uhlí. To vše bude mít dopad na zvýšení nezaměstnanosti v regionu s již tak vysokou nezaměstnaností, nárůstu kriminality a státních výdajů na sociální politiku.

Srpen 2014

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) na zasedání Surovinové rady vlády slíbil zástupcům Svazu průmyslu a dopravy, že jeho resort nechá udělat posouzení dopadů regulace tohoto zákona, tzv. velkou RIA, což by byl rozumný a systémově správný krok, ovšem legislativní proces by zpomalil.

Ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budinský připustil, že uhlí a potažmo teplo kvůli novele horního zákona zdraží: „Tam, kde to půjde, to jsou krátkodobé kontrakty zejména na teplárenské uhlí a tříděné uhlí, se budeme snažit promítnout to do nákladů.“ Jeho slova potvrdil také mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka. „Bavíme se o částkách v řádech stovek milionů korun. Ty nakonec někdo bude muset zaplatit, a ten, kdo to pocítí, je konečný zákazník,“ dodává mluvčí.

Září 2014

Na možné desetinásobné zvýšení poplatků z těžby reagují další těžaři. Například společnost Sedlecký kaolin na Karlovarsku, která těží cenný bílý jíl pro 400 firem z celého Česka. „Minimálně bychom omezili náš rozvoj, především stagnací při náboru nových pracovních míst,“ uvedl ekonomický manažer firmy Radomil Gold.

K novele má výhrady také Karlovarský kraj. Za prvé se mu nelíbí obecně zvyšování poplatků. Těžaři v regionu totiž vloni dali desítky milionů korun na kulturu a sport. Podporují třeba extraligový hokej, druholigový fotbal, nebo divadelní festivaly. A pokud by státu odváděli víc peněz, na takovéto dary už nezbude. Druhý problém je právě nové rozdělování peněz. Ačkoli by na tom Karlovarský kraj vydělal, tak zatím jako jediný už dopředu peníze odmítl. Poslední návrh novely horního zákona totiž počítá s tím, že obce dostanou jen osm procent a 92 procent zbude právě na stát a kraje. Teď jde 75 procent obcím, zbytek dostává stát.

Analýza Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí (VÚHU) ukázala, že desetinásobné zvýšení poplatků z těžby může připravit o práci přes 6000 lidí. Dopady uplatňování návrhu ministerstva financí na státní rozpočet, respektive na veřejné rozpočty jsou přitom přinejmenším rozporuplné a nelze tedy očekávat jeho přínos do státního rozpočtu v „plné“, plánované výši ani v roce 2015. Již v letech 2017 a 2018 je pak návrhem plánovaný efekt záporný. Přímým důsledkem uplatnění návrhu ministerstva financí na desetinásobné navýšení úhrad je zvýšení nezaměstnanosti v Ústeckém a Karlovarském kraji. Nezanedbatelným dopadem návrhu na zvýšení úhrad je také ztráta či výrazné snížení regionální podpory, kterou hnědouhelné těžební společnosti poskytují dobrovolně v celkové výši zhruba 300 milionů korun ročně.

Odhad dopadů desetinásobného zvýšení poplatků z těžby na výdaje veřejných rozpočtů spojených s nezaměstnaností a počet nově nezaměstnaných si prohlédněte v následujících tabulkách:

Odhad výdajů veřejných rozpočtů spojených s nezaměstnaností 2015 – 2018 (mil. Kč)

  2015 2016 2017 2018
Počet nezaměstnaných 2 325 4 050 5 400 6 240
Podpora v nezaměstnanosti -182 -317 -422 -488
Zdravotní pojištění -22 -38 -51 -59
Výdaje na APZ -126 -220 -294 -339
Ztráta na HDP -83 -145 -194 -224
CELKEM -414 -721 -961 -1 110

 

Odhad počtu nově nezaměstnaných v letech 2015 – 2018 (kumulativně)

  2015 2016 2017 2018
Úbytek pracovních sil –těžební společnosti 750 1 500 2 250 2 600
Podíl osob, kterým se podaří nalézt práci (%) 5 10 15 15
Počet nezaměstnaných 713 1 350 1 913 2 210
Ústecký kraj + Karlovarský kraj – koeficient 1,5 1 125 2 250 3 375 3 900
Podíl osob, kterým se podaří nalézt práci (%) 10 20 30 30
Počet nezaměstnaných 1 013 1 800 2 363 2 730
ČR – koeficient 1,0 750 1 500 2 250 2 600
Podíl osob, kterým se podaří nalézt práci (%) 20 40 50 50
Počet nezaměstnaných 600 900 1 125 1 300
         
Počet nezaměstnaných – celkem 2 325 4 050 5 400 6 240

Říjen 2014

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) uvedl, že předpokládal výraznější navýšení poplatků, které by do rozpočtu přineslo zhruba miliardu korun. „Tato dodatečná jedna miliarda by generovala zvýšení poplatku za těžbu hnědého uhlí na 4,5násobek,“ uvedl Mládek.

Ministr Mládek jednal se zástupci hnědouhelných společností. Výsledkem společného mítinku bylo jeho prohlášení: „K úpravě poplatků nedošlo od roku 1992. Určité navýšení si dokážu představit. Současně si ale uvědomuji, že razantní skokové zvýšení poplatků může mít negativní dopady na těžební firmy i na region, kde působí. Je zřejmé, že bilance zvýšení těžebních poplatků nemusí být pro státní rozpočet pozitivní. Jsem připraven na toto téma jednat s ministrem financí.“

Listopad 2014

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že není důvod, aby těžařské firmy propouštěly lidi. „Jsou to tlaky a strašení, které nemají reálný základ.“

Jan Mládek (ČSSD) a Andrej Babiš plánují na téma „Poplatky“ společné jednání. Mládek před schůzkou požaduje maximálně dvojnásobné navýšení, vyšší nárůst by podle něj poškodil těžební průmysl. Po schůzce přichází ministr průmyslu s prohlášením, ze kterého je patrné, že s původními plány uspěl. „S ministrem financí jsme seshodli na navýšení poplatků na dvojnásobek oproti roku 2013. Výjimkou z toho jsou poplatky z hlubinné těžby černého uhlí, hlubinné těžby hnědého uhlí a uranu a taktéž ropy a zemního plynu. U všech ostatních těžených komodit tedy dojde k navýšení poplatků na dvojnásobek. Naše představa je taková, že by toto ustanovení mělo platit pro druhé pololetí příštího roku, tedy od 1. července roku 2015. V dalších letech by měla být výše poplatků za vydobytý nerost určována vládou formou vládního nařízení,“ uvedl Mládek.

Ministři Andrej Babiš a Jan Mládek připravují zákony, které v Ústeckém kraji zvýší nezaměstnanost a cenu tepla,“ upozornil poslanec David Kádner (Úsvit). Novela horního zákona podle něj sice zdvojnásobuje úhradu z vytěženého nerostu u uhlí, obce ale po novele dostanou z těžby prostředků výrazně méně.

Horní zákon by měl jasně definovat maximální výši poplatků a podmínky, za kterých je možno jeho výši měnit,“ uvedl David Vidomus, vedoucí komunikace Czech Coal Group, do které patří společnost Vršanská uhelná.

Prosinec 2014

Podle místostarosty Františkových Lázní Jana Kuchaře se špatná novela navíc netýká jen obcí, které stojí přímo na uhlí. „Když těžební společnost začne propouštět, týká se to měst a obcí v širokém okolí. Například u nás ve Františkových Lázních, přestože se u nás v katastru uhlí přímo netěží, je na těžbu a související obory navázáno 8,4 procenta pracovních míst ve městě. A tato místa jsou samozřejmě ohrožena kotrmelci, které teď chystá vláda,“ vysvětluje Kuchař.

Babišův plán kritizuje také Těžební unie. Návrh desetinásobného skokového zvýšení úhrad z plochy dobývacích prostorů a násobného zvýšení úhrad z vydobytých nerostů výhradních ložisek nevyhrazených nerostů podle Těžební unie vyvolává v případě ložisek nerostů určených pro stavební výrobu nerovné podmínky hospodářské soutěže. S velkou pravděpodobností roztočí inflační řetězec zvyšování cen zejména ve stavební výrobě a s jistotou povede k výběrové těžbě, to je k upřednostňování těžby pouze v lukrativnějších partiích ložisek nerostů. To bude mít za následek zkrácení životnosti nerostných zásob na území ČR a vznik nutnosti chybějící nerostné suroviny dovážet ze zahraničí – opět se všemi negativními ekonomickými dopady.

Ministr financí Andrej Babiš ve Sněmovně říká, že výnos z vydobytých nerostů lze změnit pouze vyhláškou. „Nemusí být žádná novela zákona. To aby bylo jasno. Vyhláška bude k 1. červenci a zároveň také předpokládáme novelu zákona,“ prohlásil ministr financí a přiznal, že původně chtěl opravdu poplatky zdesetinásobit. Inspiroval se prý v západním Německu. „Takže jsem si dovolil říct, že bychom měli dostat víc. Začal jsem s desetinásobkem. Skandál. Bude se propouštět. Odbory. Klasický scénář. Nakonec jsme se domluvili s panem Mládkem na dvojnásobku, takže nebude 262 milionů, ale 520 milionů. Myslím si, že všichni to rozchodí, že si zase vydělají miliardy před zdaněním a nebude se propouštět,“ dodal Babiš.

Únor 2015

Prezident Miloš Zeman podpořil rozumné zvýšení poplatků za vytěžené uhlí i to, aby peníze šly do dotčených regionů. „Dvojnásobek vypadá rozumně a já plně podporuji, aby z toho byl vytvořen zvláštní fond určený nejen na rekultivace, ale zejména na zlepšení životních podmínek obyvatel v zasažených lokalitách,“ řekl při návštěvě Ústeckého kraje Zeman.

Poplatek za vytěžené uhlí hnědé uhlí se zvýší dvojnásobně, dospěli jsme k tomu na ministerstvu po řadě diskusí,“ řekl na Žofínském fóru náměstek ministra průmyslu Pavel Šolc.

Březen 2015

O odklad projednání novely horního zákona požádala KDU-ČSL. „My si myslíme, že je prostor ke zvýšení poplatků na vyšší částku. Myslíme si, že nerostné suroviny jsou majetkem státu a stát by měl opravdu k tomu přistupovat podstatně zodpovědněji,“ uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka. Dodal, že lidovci se nebrání diskusi o využití finančních prostředků pro kraje, které jsou postižené těžbou a kde je třeba v budoucnu řešit otázky zaměstnanosti a rekvalifikace lidí, kteří přijdou o práci.

Květen 2015

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila novelu horního zákona, která mění rozložení toho, komu půjdou peníze vybrané od těžařů na poplatcích z povrchové těžby hnědého uhlí. Stát dostane na úkor obcí větší podíl z poplatků od těžařů. Těžaři doteď odváděli poplatky z tržní ceny nerostů, nově to má být ze skutečně vytěžené suroviny, aby s čísly nešlo manipulovat.

„Pokud bude zákon schválen v navržené vládní podobě, budou se muset těžební společnosti s jeho dopady vypořádat. Stále musíme považovat za úspěch, že navýšení se podařilo dojednat jen dvojnásobné, když hrozilo likvidační navýšení desetinásobné,“ řekl ředitel strategie a komunikace Severočeských dolů Vladimír Budinský.

Červen 2015

Mostecký primátor Jan Paperega uvedl, že změnou horního zákona vláda městu a regionu sebrala peníze. Montovny to prý nezachrání. Nový horní zákon dále odebere obcím a celému regionu peníze z těžby. Jen slibem zůstal také navrhovaný fond pro propouštěné horníky.

Novela horního zákona se dostala do Sněmovny.Vláda předložila sněmovně návrh zákona 2. června. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil a určil zpravodaje, kterým se stal poslanec ČSSD Milan Urban a navrhl Hospodářský výbor jako garanční.

Září 2015

Novela horního zákona je už zařazena na programu jednání Sněmovny. Poslanci by se jí měli zabývat na 31. schůzi v prvním čtení ve středu 15. září. „V současné době nelze odhadnout rychlost legislativního procesu, pokud ale nenastane zásadní zdržení, lze očekávat nabytí účinnosti k 1.lednu 2016,“ sdělil serveru iUHLI.cz mluvčí ministerstva František Kotrba.

Novela horního zákona doputovala do výborů a hned v tom prvním se dočkala kritiky od vládních i opozičních poslanců. Ústavně právní výbor žádá ministerstvo průmyslu a obchodu, aby předložilo novelu ve variantě, která by zahrnovala těžební poplatky. Více čtěte zde.

Novelou se budou zabývat také další výbory. Kromě poslanců hospodářského výboru to bude výbor rozpočtový, výbor pro životní prostředí, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a výbor pro sociální politiku.

Říjen 2015

Horní zákon se vrací na stůl poslancům, novelou se ve středu 14. října budou zabývat hned tři poslanecké výbory. Kromě hospodářského výboru se novelou bude zabývat také výbor pro životní prostředí a výbor pro sociální politiku. Více zde.

Hned čtyři poslanecké výbory se dnes zabývaly novelou horního zákona. Všechny ale projednávání přerušily a k debatě se vrátí v polovině listopadu. Opoziční poslanci TOP 09 avizovali, že přijdou s pozměňovacím návrhem, jenž by zvyšoval podíl obcí. Chtějí také stabilizovat výši poplatků na pět nebo deset let. Více zde.

Listopad 2015

Poslanci výboru pro životní prostředí doporučili schválit novelu horního zákona včetně pozměňovacích návrhů. Tím hlavním bude zřejmě fixace úhrad z vydobytých nerostů na pět let. Novelou se příští týden budou zabývat další výbory. Více zde.

Poslanci hospodářského výboru dnes doporučili, aby úhrady z vydobytého nerostu byly fixovány minimálně na pět let. Výše sazeb úhrad by pak mohla být zvyšována na základě vývoje tržních cen. Úpravu navrhli poslanci František Laudát (TOP 09) a Milan Urban (ČSSD). Zajištěna by tak měla být stabilita podnikatelského prostředí, která je pro těžební sektor klíčová. Více zde.

Novela horního zákona se 24. listopadu vrací na plénum Poslanecké sněmovny, zákonodárci se jí budou zabývat ve druhém čtení. Materiál byl již projednán v šesti výborech a poslanci schválili dva pozměňovací návrhy.

Prosinec 2015

Novela Horního zákona, který upravuje těžbu nerostných surovin, stále čeká ve Sněmovně na projednání ve druhém čtení.  Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) tak hrozí, že zákon proti původním plánům začne platit až od ledna 2017. Poslanci by novelu mohli projednat ve čtvrtek 10. prosince. Více zde.

Novelu horního zákona, která má přinést státu víc peněz na poplatcích za těžbu nerostů, poslanci poslali do závěrečného čtení. Novela mění také způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Více zde.

Leden 2016

Novelu horního zákona, která má přinést státu víc peněz na poplatcích za těžbu nerostů, schválili poslanci ve třetím čtení. Novela mění také způsob výpočtu úhrady za nerosty, které firmy vytěží. Musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident. Zákon by měl platit od 1. ledna 2017. Více zde.

Únor 2016

Organizační výbor Senátu ČR stanovil datum projednání novely horního zákona. Návrhem zákona se senátoři budou zabývat na schůzi 2. března.

Předtím ale návrh novely ještě projednaly tři výbory. Ústavně-právní výbor se jím bude zabýval 17. února, Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí 24. února a Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu o den později, tedy 25. února.

Kromě upřesňování některých pasáží zákona, které se týkají báňsko-technické evidence, se členové Ústavně-právního výboru na návrh zpravodaje zákona Miroslava Nenutila (ČSSD) věnovali fixaci poplatku z vydobytého nerostu. Sice se poslanci již dříve usnesli, že poplatek z těžby může být zvyšován pouze jednou za pět let, Nenutil ale navíc navrhl, aby se mohl rovněž snižovat. To se setkalo s nesouhlasem zástupců MPO.

Fixací se následně zabýval i Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. V konečném usnesení senátoři schválili, že k zákonu předloží další pozměňovací návrhy, s kterými přišla jeho zpravodajka, senátorka Jitka Seitlová. Výbor nakonec rozhodl o předložení pozměňovacího návrhu, který by pasáž o pětileté fixaci zcela vypustil. Dalším z výrazných pozměňovacích návrhů je požadavek výboru, aby přímo zákon stanovil zákaz průzkumu ložisek hydraulickým štěpením hornin.

Hospodářský výbor na svém jednání ani jeden z navržených pozměňovacích návrhů nepodpořil. Novelu horního zákona doporučil schválit v podobě, v jaké ji schválili poslanci.

Novela tak nyní míří na plénum Senátu, kde bude projednána s největší pravděpodobností ve čtvrtek středu 3. března.

Březen 2016

Senát schválil 3. března beze změn novelu, podle níž má mít stát více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Rozhodl o tom po téměř tříhodinové debatě, v níž řada senátorů požadovala zrušit pětileté moratorium na výši poplatků. Novelu horního zákona nyní dostane k podpisu prezident.

Dne 11. března podepsal novelu horního zákona prezident Miloš Zeman. Byl tak dokončen celý legislativní proces. Novela horního zákona vstoupí v platnost 1. ledna 2017.

16. března vláda schválila nařízení, podle kterého se od příštího roku zdvojnásobí poplatky z těžby nerostů oproti roku 2013.  Tento krok definitivně zakončil novelizaci horního zákona. Stát ročně získá od těžařů stovky milionů korun navíc.

Pro uplatnění novely zákona v praxi je vládní nařízení nezbytné. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) totiž prosadilo, aby poplatek za vytěžené nerosty byl nově stanoven právě jím, a ne zákonem jako dosud. MPO změnu odůvodnilo možností pružné reakce na aktuální ekonomickou situaci. Mění se i způsob výpočtu poplatku, který se nově vypočítá jako součin množství vytěženého nerostu a sazby pro jednotlivé druhy nerostů.

Celé znění novely horního zákona ke stažení zde

Dále čtěte:
Horní zákon – proměny, ohlasy a důsledky
Co říkali těžaři
V bitvě o horní zákon vede Babiš 3:0



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze