Přiblížila se výroba elektřiny jadernou fúzí?

Jaderná fúze vyžaduje dosažení extrémních teplot. Foto: pixabay.com

Společnost TAE, dříve známá jako Tri Alpha Energy, začné prý během příštích pěti let na trhu nabízet fúzní zařízení na výrobu elektřiny. Během přednášky na Kalifornské univerzitě to oznámil šéf Michl Binderbauer.

Princip jaderné fúze není vůbec nijak složitý. V reaktoru dochází k syntéze dvou atomů do jednoho většího. Energie ve fúzním reaktoru vzniká při spojování jader izotopů vodíku deuteria (2H) a tritia (3H). Vznikne jeden neutron s poměrně vysokou energií (14,1 megaelektronvoltu čili MeV) a jedno jádro hélia s menší energií, cca 3,5 MeV. Při tom se uvolňuje energie, často v podobě neutronů urychlených na vysoké energie, které je v principu možné energeticky využít k výrobě tepla a elektřiny. Pozemské „zásoby“ paliva pro tuto reakci by nám měly stačit na dlouhá staletí či tisíciletí spotřeby, uvedl server technet.cz.

Čtěte také:
Z odpadu kávového průmyslu lze vyrobit elektřinu
Z měsíční krajiny do rozkvetlého parku

V praxi však jde o velmi složitý problém, protože slučování jader je analogií řečeno podobná práce jako snaha přiblížit dva magnety shodnými póly k sobě: potřebujete k tomu opravdu extrémní sílu. V oboru jaderné fúze v posledních letech výrazně roste optimismus. Je to vidět i na soukromých investicích do oboru, který donedávna byl výhradně doménou státních institucí.

Firma TAE věří, že zvládne fúzi vodíku a boru. Ta vyžaduje dosažení extrémně vysokých teplot kolem tří miliard stupňů, ke kterým se zatím nikdo ani nepřiblížil. Všechna dnešní zařízení se pohybují o řád níže. Pro TAE by to mohl být velký problém: chování plazmatu za miliardových teplot známe jen ze simulací a skutečnost se od nich může nepříjemně lišit.

Ovšem využití boru a vodíku eliminuje jiné zásadní problémy. Zaprvé není zapotřebí těžko dostupné tritium. A protože nevznikají žádné volné neutrony, jen tři jednoduše zastavitelné alfa částice, tedy tři jádra helia (odtud název „Tri Alpha“), odpadají potíže spojené s uvolňováním nebezpečných a „nezvladatelných“ rychlých neutronů. Hypotetická vodíkovo-borová fúzní elektrárna by měla být provozně výrazně levnější a jednodušší než zařízení typu ITER, které vyvíjejí jiné společnosti.

Mohlo by vás zajímat:
Na výsypce dnes přistávají letadla
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme