Přijde v kauze MUS k soudu i Zeman?

Prodej státních akcií MUS odsouhlasila Zemanova jednobarevná menšinová vláda v roce 1999. Foto: wikipedia.com Petr Brož.

Soudní proces v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) nejspíš bude mít zajímavé pokračování. V pozici svědka možná bude muset u soudu vypovídat i prezident Miloš Zeman, zcela určitě pak někteří ministři jeho tehdejší vlády.

„Budeme žádat předvolání členů vlády, alespoň některých,“ řekl Právu advokát Martin Korbař, který hájí jednoho z obžalovaných Antonia Koláčka. A podobně hovořila také Katarína Kožiak Oboňová, která v kauze zastupuje Marka Čmejlu. „My určitě budeme navrhovat výslechy všech členů vlády,“ uvedla Oboňová. Naznačila také, že by ráda slyšela samotného Zemana. Prodej státních akcií odsouhlasila Zemanova jednobarevná menšinová vláda v roce 1999. Sám Zeman v minulosti prodej menšinové části akcií ve vlastnictví státu hájil.

Čtěte také:
Rosatom je hrozba, varuje generál
Podle Koláčka nebyl v kauze MUS nikdo okraden

Současný prezident České republiky k případu v minulosti vypovídal na policii. Poprvé to bylo v roce 2010 pro potřeby švýcarské prokuratury. A o tři roky později se výslech opakoval kvůli českému vyšetřování. Ohledně rozhodnutí vlády s detektivy mluvili i další tehdejší ministři.

Případ se točí kolem manažerů spjatých s MUS – Antonia Koláčka, Jiřího Diviše, Petra Krause, Oldřicha Klimeckého a Marka Čmejly. Obžaloba je viní z toho, že těžařskou společnost ovládli jejími vlastními penězi a podvedli stát, který byl na konci devadesátých let minoritním akcionářem. Česku údajně způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun tím, že odkoupili 46procentní balík státních akcií pod cenou.

Manažeři se při výpovědích před soudem hájili tím, že stát nemusel akcie prodávat, pokud by nechtěl. Zároveň tvrdili, že stát o podnik neměl zájem, protože šlo o rizikový byznys. Plánovalo se totiž spuštění jaderné elektrárny v Temelíně a nebylo jasné, jak moc bude těžba hnědého uhlí pro energetiku potřeba.

Kraus například uvedl, že stát minoritní podíl potřeboval prodat, protože se chtěl zbavit horké brambory. Diviš dokonce prohlásil, že stát nechtěl podporovat uhelný průmysl a MUS úmyslně poškozoval. A výpovědi tehdejších vrcholných politiků by mohly objasnit to, jak situace skutečně vypadala.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo