Přístup k uhlí rozděluje Evropu

Ilustrační foto: Imagio.cz

V Evropě se prý roztahuje uhelná opona. Zatímco Velká Británie, Portugalsko i Německo se od spalování uhlí pro výrobu elektrické energie odvracejí, země bývalého východního bloku včetně Česka nebo Polska jsou k uzavírání uhelných elektráren skeptické.

Pětadvacet let od pádu železné opony se začíná hovořit o dalším předělu mezi západní a východní Evropou. Nová opona má být tentokráte uhelná, napsal server iDNES.cz. Je evidentní, že jednotlivé vlády stojí na rozcestí. Musejí se rozhodnout, zda dají přednost ochraně klimatu, nebo spíše ochraně vlastní ekonomiky a peněženek svých občanů.

Velmi razantní postoj zastává nová polská vláda. Premiérka Beata Szydlová oznámila, že její vláda chce vyjednat výjimku z celoevropské dohody o snížení emisí do roku 2030 o 40 procent, kterou podepsal předchozí kabinet. „Samozřejmě chceme chránit klima, ale jen do té míry, aby to nepocítilo polské hospodářství,“uvedla Szydlová.

Podle aktuální zprávy Komise k energetikám jednotlivých zemí činí podíl pevných paliv, jejichž významnou část tvoří právě uhlí, na energetickém mixu Česka 38 procent. Na Slovensku je to pětina, v Bulharsku zhruba třetina a v Polsku téměř 54 procent. Evropský průměr pevných paliv přitom nepřesahuje 17 procent.

Čtěte také:
Zastaví summit oteplování nebo jen potopí těžaře?
EU plní své plány, emise klesají

Kontrast mezi Západem a Východem je ještě více patrný v představách o další budoucnosti spalování uhlí. Velká Británie, v jejímž energetickém mixu hraje uhlí historicky klíčovou roli, se chystá uhelné elektrárny uzavřít do deseti let. Portugalsko ukončí spalování této suroviny už v následujících měsících.

Německo, které je největším producentem hnědého uhlí na světě, ho bude ještě několik let potřebovat, aby mohlo uskutečnit svůj plán a zavřít do roku 2021 posledních osm jaderných bloků. Osm nejšpinavější elektráren tam má ukončit provoz už v roce 2019. Další zdroje se mají podle plánů postupně odstavovat až do roku 2050, jistotu ale nemají. Podle německé ministryně životního prostředí Barbary Hendricksové je poslední uhelný blok bez problémů možné vypnout už o deset let dříve, aniž by to přineslo komplikace v zásobování elektřinou.

Překotný odklon od tradičních zdrojů a přechod na obnovitelné však způsobuje i bohatým zemím značné potíže. Problémům s nestabilními dodávkami čelí distribuční soustavy. Ještě větší napětí však vyvolává dramatický růst cen energií. Příští rok zaplatí například průměrná německá domácnost ve srovnání s rokem 2011 za elektřinu o 540 eur více. „Jak dlouho to ještě spotřebitelé unesou?“ kritizoval ministra hospodářství Sigmara Gabriela za zdražování elektřiny poslanec z koaliční CDU Michael Fuchs.

Česká vláda v říjnu prolomila ekologické uzemní limity, které určovaly hranici těžby od roku 1991, na lomu Bílina, což umožní těžbu a následné spalování dalších 40 let. Podle komisaře pro energetickou unii Maroše Šefčoviče je přesto Česko na dobré cestě. „Plánuje snížit podíl uhlí na výrobě elektřiny a to poměrně významně. Podíl pevných paliv, kam patří i uhlí, by měl klesnout ze 40 na 32 procent už v roce 2020. A potom na 12 až 17 v roce 2040,“ uvedl Šefčovič s odkazem na plány stanovené ve státní energetické koncepci.

Podle koncepce by uhlí mělo v českém energetickém mixu z velké části nahradit jádro. Výstavba nových atomových zdrojů je ale i přes proklamace stále značně nejistá a ČEZ má značné problémy už při prodloužení licence pro starší bloky Dukovan.

Mohlo by vás zajímat:
Vláda potřetí odložila antifosilní zákon
Čína vyhlásila boj emisím CO2
Elektrárna Moorburg po boji jede naplno



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze