Proč ekologisté nemají svoji studii česky?

Nejnovější studie o obnovitelných zdrojích zaplacená ekoaktivisty potvrzuje to, o čem nikdo z lidí okolo energetiky celkem nikdy nepochyboval. Navíc říká i něco i svých zadavatelích.

Že česká elektrizační soustava je dostatečně robustní, aby zvládla zapojení jistého množství nestabilních obnovitelných zdrojů, se ví. A modelování, které prováděla společnost Energynautics, to potvrdilo. Výsledek studie „Jak může česká síť zvládnout útlum uhelných elektráren a nástup obnovitelných zdrojů“ bude aktivistům pravděpodobně sloužit jako argument k tomu, že masivnějšímu zapojování OZE nestojí v Česku v cestě technická omezení. Druhým zjištěním je, že modelování provozu v roce 2030 počítalo s vcelku nevelkým podílem OZE , který odpovídá plus mínus tomu, o čem v současnosti hovoří řada politiků i energetiků. A samozřejmě také studie dokládá, že uhelné elektrárny prakticky nepotřebujeme. Bez toho by ji aktivisté nejspíš ani nezveřejnili.

Čtěte také:
Nešlapejme po své průmyslové tradici
Kvůli podpoře OZE se zhroutí euro

V materiálu se jako s jedním ze zdrojů počítá se „zdroji na biomasu“, jež mají za 12 let zdvojnásobit svoji kapacitu. Nicméně ani zdaleka se nepřiblíží výkonu uhelných elektráren. Ovšem biomasu je potřeba spálit úplně stejně, jako uhlí. Takže emise, byť v jiné skladbě než uhlí, samozřejmě do ovzduší půjdou dál. Ale budou tak nějak zelenější…

Ač to asi nebylo cílem zadavatelů, výsledek studie vypadá jako potvrzení toho, že energetici a většina politiků v diskuzích o možném uplatnění OZE v Česku operují se správnými údaji: Obnovitelné zdroje mají v tuzemsku jasné limity. Ty se dají dosáhnout do roku 2030. A současná síť je zvládne.

Zároveň také provedené modelování nijak neoslabuje argumentaci těch, kteří říkají, že na skutečně masivní zapojení OZE česká soustava připravená není. Stejně jako neoslabuje argumenty lidí, kteří poukazují na nestabilitu „zelených“ zdrojů elektřiny a jejich nedostatečnost pro potřeby České republiky. Rozdíly ve výrobě solárních elektráren v létě a v zimě jsou z grafů jasně patrné i těm, kteří je vidět nechtějí. Stejné grafy ukazují, jaké výkyvy v závislosti na ročním období provázejí větrné elektrárny. Stejně jako v Německu, které tím působí významné problémy soustavám v Polsku a Česku.

Mimochodem, elektřina z větru, byť o ní ekologisté často mluví, nemůže mít v českém energetickém mixu nikdy významnější místo. Větrné elektrárny se totiž můžou vyplatit jen tam, kde je průměrná roční rychlost větru šest metrů za sekundu. A takových míst je v Česku jako šafránu. Prakticky je má smysl stavět výhradně v pohraničních horách, a to ještě zdaleka ne všude.

Ale zpět ke studii. Ta totiž také operuje s tezí, že sezónní přebytky elektřiny z OZE se bude dařit vyvážet. V té souvislosti se poněkud vtírá otázka, kam? Vždyť sezónní přebytky z OZE budou mít pravděpodobně i ostatní okolní země.

Nic z uvedeného nelze označit za novou, nebo jinak zásadní informaci. Velmi zajímavé navíc je, že studie není k dispozici v češtině. V té je pouze pětistránkový extrakt. Zbytek je anglicky. Vzhledem k tomu, že se studie týká českého prostředí a české energetiky, postrádá takový postup jakoukoli logiku. Tím spíš, že na padesátistránkový materiál o energetice nemusí běžná školská angličtina úplně stačit. Okruh lidí, kteří si tak studii mohou opravdu přečíst, se tím podstatně zmenšil. Je to snad to, oč aktivistům jde? S ohledem na to, jak zachází s fakty například vůdce energetické kampaně Greenpeace, se tenhle závěr nabízí. Čím méně informací lidé mají, tím snadněji se přeci dají opít rohlíkem.

Případné vysvětlení, že Greenpeace a další ekoorganizace neměly na překladatele, je totiž z kategorie neuvěřitelných.

Celý text studie v angličtině najdete zde.

Mohlo by vás zajímat:
Rypadlo KK1300 těží uhlí v dolech Bílina
NOEN staví unikátní rýpadlo pro Bulhary
V šachtě se prohání Batmanovo žihadlo