Doba čtení:1 m, 48 s
Švédskou vládu v pondělí opustila vicepremiérka za stranu Zelených Aasa Romsonová. Hrozí pád menšinové vlády vedené socialistou Stefanem Löfvenem. Je otázkou, zda tím není ohrožena finalizace prodeje německých aktiv Vattenfallu.
Švédští Zelení v poslední době museli čelit řadě skandálů. Kvůli různým excesům, které vesměs souvisely s islámem, se dokonce objevilo podezření, že ekologickou stranu infiltrovali islamisté. Například jeden z politiků Zelených odmítl kvůli své víře podat ruku novinářce. Druhý přirovnal Izrael k nacistickému Německu a třetí v televizi rukou ukázal gesto spojované s egyptským Muslimským bratrstvem. Problémům opakovaně čelila i vicepremiérka Romsonová, která nedávno v televizním interview teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001 označila za „nehody“. Později zdůraznila, že atentáty odsuzuje. Loni pak přirovnala uprchlickou krizi v Evropě za novou Osvětim, kde nacisté povraždili přes 1,3 miliony lidí, především Židů, napsal server Echo24.cz.
Čtěte také:
Křetínský s Kellnerem ještě nemají vyhráno
Vedení EPH už jednalo s německým ministrem
Pokud se Zelení po sérii skandálů z vlády stáhnou, nejsou vyloučeny ani předčasné volby. To by znamenalo komplikaci pro Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, který společně s PPF Investments Petra Kellnera před nedávnem koupil německé hnědouhelné doly a elektrárny od švédského státního koncernu Vattenfall. Transakci totiž ještě musí posvětit právě švédská vláda.
Podle švédského ministra hospodářství Mikaela Damberga, jehož ministerstvo bude schvalovací proces administrovat, lze rozhodnutí očekávat koncem června. „Neschválení prodeje považuji za nepravděpodobné. Zkoumány budou výhradně ekonomické aspekty transakce. Jde o otázku, zda prodej bude pro švédský stát levnější alternativou než kdyby Vattenfall nadále aktiva sám provozoval. Klimatické aspekty nebudou hrát žádnou roli,“ řekl Damberg serveru klimaretter.info.
Vattenfall předložil švédské vládě analýzu, ze které vyplývá, že prodej aktiv i za symbolickou cenu, přestože na účtech společnosti leží 1,7 miliardy eur (cca 46 miliard korun), je ekonomicky nejvýhodnější variantou. Jiné rozhodnutí vlády, než souhlas s prodejem, by tak bylo překvapením. Je ovšem otázkou, jaká vláda bude rozhodnutí schvalovat.
Mohlo by vás zajímat:
Polský Krakov otestuje modré uhlí
Podvalník prověřil i tank
VIDEO: Jak se baví bagry po práci