Prodlouží se životnost Dukovan na 60 let?

Původní předpoklady životnosti první jaderné elektrárny v Česku se můžou prodloužit o 10 let, nebo víc. Foto: wikipedia.org Frettie

Pokud se nepodaří postavit nové jaderné bloky, mohlo by dojít k prodlužení životnosti stávajících bloků dukovanské elektrárny na 60 let, možná i více. V České televizi to řekla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Elektřina z Jaderné elektrárny Dukovany pokrývá asi 18 procent české spotřeby. Její současné reaktory by měly přestat fungovat – podle nynějších představ – v roce 2035. Jaké jsou možné scénáře v případě, že za tento zdroj nebude mít Česko fungující náhradu? Podle šéfové Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se nabízejí tři: dovoz, úspory a plynové bloky. Uvedla to v pořadu České televize Interview ČT24.

Čtěte také:
Energetická bezpečnost je rukojmím rozdělení ČEZ
Dostavba Dukovan rozděluje veřejnost

Vzhledem k tomu, že se energetiky v okolních zemích ubírají podobným směrem jako ta česká, nebude podle Drábové s velkou pravděpodobností v roce 2035 odkud takové množství elektřiny dovážet. Úspory jsou podle ní samozřejmě vítané, ale i s ohledem na to, že v posledních letech spotřeba stále mírně roste, nepředpokládá, že by úspory mohly výpadek Dukovan vyrovnat. Poslední variantou je výstavba několika plynových bloků.

„Ty se, na rozdíl od těch jaderných, dají postavit rychle. Můžou být zhruba za pět let,“ uvedla předsedkyně. Jenže zároveň upozornila i na známý fakt, že v otázce plynu je Česká republika stoprocentně závislá na dovozu. Plyn je, podle jejích slov, v Česku možné skladovat jen přibližně na půl roku. Surovina je navíc primárně využívána k vytápění domácností.

Plyn je z hlediska ceny elektřiny pro odběratele méně bezpečný než jádro. Když se totiž zvednou ceny plynu o sto procent, zvýší se o 100 procent i cena elektřiny vyrobené s jeho pomocí. V případě stejného zdražení u jádra se však cena elektřiny zvýší jen přibližně o 20 procent.

S ohledem na to, že při stavbě jaderné elektrárny se musí počítat s tím, že bude trvat 15 let, je docela dobře možné, že se to do roku 2035 nestihne. V tom případě může dojít také k prodloužení životnosti současných dukovanských bloků na 60 let. „Technicky to není problém,“ řekla Drábová. A samo prodloužení životnosti není ani ve světě ničím výjimečným. „Například ve Spojených státech se s životností 60 let počítá u 80procent jaderných elektráren, což je 80 bloků. A dokonce u některých uvažují o 80 letech,“ připomněla předsedkyně úřadu.

Pro část lidí a některé země je ovšem jaderná energie stále strašákem. Ostatně Německo se pro odstavení svých „jaderek“ do roku 2022 rozhodlo po zemětřesení a vlně tsunami, jež způsobily v roce 2011 katastrofu fukušimské elektrárny. (Radioaktivní mrak z Černobylu zasáhl v roce 1986 i Českou republiky.) V Evropské unii je nyní v provozu 129 jaderných bloků. Do roku 2025 chce své jádro odstavit Belgie a o 10 let později i Švédsko. Oproti tomu některé země, jako třeba Francie, na „jádru“ staví i nadále a považují jej také za možnost, jak dostát klimatickým závazkům.

Že je bezpečnost klíčovou otázkou jaderné energetiky, o tom nikdo nepochybuje. „Bezpečnost je první přikázání! Když to nebude bezpečné, tak to nebude,“ říká v té souvislosti o českých elektrárnách Dana Drábová. Kromě veškerých průběžných kontrol, se proto každých 10 let komplexně prověřuje bezpečnostní systém a doplňuje se o nová opatření či nové technologie, které se za dobu od posledního prověřování objevily.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
V šachtě se prohání Batmanovo žihadlo