Protesty proti rozšíření polského dolu

Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Foto: wikipedia.com

Stovky lidí z Česka, Polska i Německa se v neděli u Hrádku na Nisou na Liberecku zapojily do klidného protestu proti rozšiřování příhraničního polského dolu Turów. Obávají se ztráty vody i nepříznivého vlivu na klima.

Na Trojmezí, kde se setkávají hranice tří států, účastníci happeningu symbolicky vytvořili lidský řetěz. Řada z nich také podepsala otevřený dopis polské vládě, v němž ji vyzvali, aby se chovala jako dobrý soused a neničila krajinu a životní prostředí svých sousedů i svojí vlastní.

Čtěte také:
Polsko připustilo vliv dolu na stav vody
Poláci v tichosti rozšiřují důl na hranicích

Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka ocenil, že se do protestu zapojili i lidé z Polska. „Pro mě je dnešní akce velice příjemným překvapením, že potenciál odporu je širší,” řekl. Podle něj je složité najít spojence na polské straně. „Jiný pohled má ten, komu ten důl poskytuje obživu, nějaké zázemí, jiný pohled my, koho důl zásobuje jen tím negativem,” uvedl starosta. Polský hnědouhelný důl leží nedaleko Hrádku a rozšířením těžby by bylo toto město zřejmě nejvíc zasaženo. „Je to další úbytek spodní vody, je to samozřejmě další hluk, další prach. Jsou to veškeré negativní vlivy, které tento důl kolem sebe šíří dneska, v současné rozloze,” uvedl starosta.

Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Povolení k těžbě má zatím do příštího roku. „Lidé se tady samozřejmě obávají ztráty podzemní vody v důsledku prohloubení dolu, jelikož to by vedlo k poškození života každého, kdo v tomto regionu žije. Proto se snažíme upozornit na tento problém a řešit ho, dokud je čas,” uvedla Šárka Soukupová z místního sdružení Chráníme vodu.

Už dnes potoky a studny v oblasti Frýdlantu, Hrádku a Chrastavy na Liberecku vysychají, s přiblížením těžebního prostoru k hranici se podle oponentů záměru pravděpodobně situace ještě zhorší. V blízké době by měla být vyhlášena takzvaná mezinárodní EIA, která posuzuje vliv záměrů na životní prostředí. Jednotlivci, organizace, samospráva i státní správa budou mít 30 dnů na vznesení námitek a připomínek.

Připomínky chce podat například i Liberecký kraj. „Hlavně chceme, aby se majitel dolu a elektrárny, což je polský stát, přestal tvářit, že emise, jak z dolu, tak i elektrárny končí na hranicích a že vliv elektrárny a dolu končí na hranicích,” uvedl hejtman kraje Martin Půta (STAN). Podle něj například nejbližší polská měřící stanice je 40 kilometrů od elektrárny. Půta by byl rád, aby byla přímo u ní, aby platilo to, co její vlastník deklaruje. „Protože tu jistotu teď nemá nikdo,” dodal. Vlastník dolu podle něj navíc popírá, že těžba má vliv na úbytek podzemní vody na českém území.

Mohlo by vás zajímat:
Běloruský gigant BelAZ 75710
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu

Parkovací asistent bude i pro důlní obry