Protiuhelný tlak ohrožuje regiony, varují politici

Pokračující evropská snaha o dekarbonizaci nutí poslance a senátory z Karlovarského a Ústeckého kraje převzít iniciativu a tlačit na vládu, aby pro oba kraje rychle připravila transformační fond. Foto: wikipedia.org

Peníze z emisních povolenek vybrané v Ústeckém a Karlovarském kraji by se do krajů měly vracet v plné výši. Chtějí to od vlády poslanci a senátoři zvolení v obou, těžbou uhlí postižených regionech. A nejen to.

Rostoucí tlak na ukončení těžby a zpracování hnědého uhlí je patrný v celé Evropské unii. Přináší s sebou závažné ohrožení ekonomické i sociální stability uhelných oblastí v celé EU. Důsledkem pro Ústecký a Karlovarský kraj bude zánik jednoho z tradičních průmyslových odvětví, těžby a zpracování hnědého uhlí. Na ně jsou v současnosti vázány tisíce pracovních míst a velká část ekonomiky obou krajů. Tlak na rychlé omezení tohoto odvětví tak zcela reálně může způsobit zásadní ekonomickou i sociální destabilizací obou regionů. Shodli se na tom poslanci a senátoři z obou krajů ve společném prohlášení.

Čtěte také:
Nováková: Stabilitu pro těžební firmy zachováme
Schillerová couvá z platné dohody, svazy se bouří

Česká republika podle signatářů prohlášení neřeší dostatečně celou problematiku následků těžby a jejího následného ukončení. Nynější prohlášení je významné zejména ze dvou důvodů. Podepsali jej poslanci a senátoři svolení v obou krajích bez ohledu na stranickou příslušnost. A velmi výrazně jsou v něm zastoupeny vládní subjekty, především ANO.

„Ústecký a Karlovarský kraj jsou na tom nyní hůř, než Ostravsko, kde jsou i vyšší platy,“ přibližuje Tomáš Kohoutek (ANO) jeden z důvodů, proč se připojil ke společnému prohlášení poslanců a senátorů z obou krajů. Text, který podepsali poslanci bez ohledu na stranickou příslušnost, je určený vládě České republiky. Cílem iniciativy je urychlené vytvoření transformačního fondu, který pomůže financovat změny nutné pro zajištění budoucnosti těchto regionů. A jeho naplnění i z finančních prostředků, které stát získává na území obou krajů.

„Připadá nám, že peníze vybrané v našich krajích se do nich nevracejí a už vůbec nejsou dostatečné. Proto jsme iniciovali společné prohlášení,“ vysvětluje Eva Fialová (ANO).  Text prohlášení vyjmenovává naznačené důvody podrobně: „Do státního rozpočtu každoročně putují navíc miliardy korun z těchto postižených regionů nejen ve formě daní, ale i různých mimořádných poplatků. Zpět se však nevrací. Oba regiony nesou především negativní důsledky hnědouhelného těžebního a zpracovatelského průmyslu. Ať už jde o ekologickou zátěž, sociální nebo strukturální problémy“. Oba regiony v současnosti patří ke strukturálně nejpostiženějším nejen v celé České republice, ale i v měřítku celé Evropské unie.

 „Chceme například, aby v našich krajích zůstávaly peníze získané z prodeje emisních povolenek,“ přidává konkrétní požadavek Fialová. „Peníze z emisních povolenek se do krajů můžou vracet rovnou. Nemuselo by se tak s potřebnými projekty čekat, až se uvolní finanční prostředky pro program Restart,“ doplňuje Jan Richter (ANO).

„Historicky republika získávala z našich dvou krajů, to je fakt. Teď by zase měl zbytek republiky našim krajům, postiženým těžbou a jejími následky, zase něco vrátit. Funguje to přeci tak i jinde v Evropě, na tom nevidím nic divného,“ je přesvědčený poslanec Kohoutek.

„Naše dva kraje všechny následky těžby nemůžou vyřešit samy. Bez vlády to nepůjde. A čím déle to bude trvat, tím to nakonec bude dražší,“ shrnuje lakonicky podstatu celé záležitosti Jaroslav Foldyna (ČSSD).

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj