Prvorepublikoví uhlobaroni z Kolína

Petschkův palác. Foto: wikimapia.org

Petschkův palác. Foto: wikimapia.org

Mezi nejbohatší podnikatele první republiky patřil podnikatel a bankéř židovského původu Julius Petschek. S bratrem Isidorem založil vlastní bankovní dům, pro který nechal postavit jako sídlo Petschkův palác. S druhým bratrem Ignazem pak vytvořil společný podnik, který kontroloval téměř polovinu evropské těžby hnědého uhlí.

Julius Petschek se narodil před 160 lety, 14. března 1856 v Kolíně. V roce 1871 koupila rodina akcie nově založené Mostecké uhelné společnosti. Po první světové válce začali bratři Ignaz a Julius nakupovat německé hnědouhelné doly. Těžební impérium Petschkových se rozprostíralo ve středním a východním Německu, ve východolabském uhelném revíru ovládali přes 70 procent těžby. Celkově vlastnily obě Petschkovské skupiny nejméně 30 procent německého uhlí. V roce 1929 činila jejich německá produkce 53 milionů tun uhlí. Neprodělali ani na krizi, celková hodnota jejich majetku naopak vzrostla.

Čtěte také:
Vydejte se po stopách permonů
Uhlí vystřídala auta

Kromě podnikání se Julius také výrazně věnoval společenským a kulturním aktivitám pražských Němců, stal se například předním mecenášem Německého divadla v Praze i několika zdejších německých sportovních klubů.

V letech 1923 – 1929 nechal v ulici Politických vězňů podle návrhů architekta Maxe Spielmanna postavit Petschkův palác, kde sídlil Bankovní dům Petschek. Za druhé světové války budovu zabrala německá tajná státní policie (gestapo) a zřídila si zde svou hlavní úřadovnu, nyní je zde ministerstvo průmyslu a obchodu. Julius a Isidor postavili v Praze i řadu vil. Dnes v nich sídlí třeba čínské a ruské velvyslanectví a rezidence amerického velvyslance.

Juliův mladší bratr Ignaz dosáhl díky své obchodní obratnosti na pozici jednoho z nejvýznamnějších evropských podnikatelů a patrně nejbohatšího občana tehdejšího Československa. Ignaz Petschek svého času ovládal až polovinu evropské těžby a obchodu s hnědým uhlím.

Konec 30. let 20. století však znamenal ohrožení židovských majetků a nakonec i životů ze strany nacistického Německa. Petschkové věděli, k čemu poměry směřují, ale otáleli až do poslední chvíle. Teprve v roce 1937 jednala skupina Petschek-Praha o prodeji části svého německého majetku. Jednání se vlekla a nakonec Petschkové dostali „výprodejovou“ cenu šesti milionů dolarů. Skupina Petschek-Ústí nedostala vůbec nic: navzdory včasnému varování propáslo její vedení vhodný moment.

Po 15. březnu 1939 byla většina jmění Petschkovy rodiny konfiskována nacisty. Podařilo se jí však zachránit a do zahraničí převést finanční majetek v hodnotě nejméně 600 milionů tehdejších korun. Petschkova rodina emigrovala do různých zemí: Británie, Spojených států, Kanady a do Argentiny. Po válce se snažila o navrácení zabaveného majetku, ale marně. Rodina se nikdy do Československa či ČR nevrátila.

Mohlo by vás zajímat:
Norsko pomůže státnímu těžaři uhlí
U Skotska popluje první větrná elektrárna
Důl v Kanadě sází na gastarbeitry



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze