Rakouské výročí odmítnutí jádra

Výstavba jaderné elektrárny Zwentendorf spolykala více než pět miliard šilinků. Elektrárna byla krátce před dokončením, nevyrobila ale nikdy ani watt elektřiny. Foto: wikipedia.org

Přesně před 40 lety, 5. listopadu 1978, se Rakušané vyslovili v referendu proti uvedení jaderné elektrárny Zwentendorf do provozu. Ačkoliv její výstavba spolykala více než pět miliard šilinků a elektrárna byla krátce před dokončením, nevyrobila nikdy ani watt elektřiny.

Výstavba elektrárny o výkonu 692 megawattů v dolnorakouské obci Zwentendorf začala v roce 1972. Tehdy však současně sílilo i hnutí odporu, proto se sociálnědemokratický kancléř Bruno Kreisky rozhodl vypsat na citlivé téma referendum. Tři miliony voličů zajistily velmi těsný výsledek hlasování. Proti uvedení Zwentendorfu do provozu se vyslovilo 1 606 777 Rakušanů, pro bylo o 30 tisíc voličů méně. Odpůrci jaderné energie tedy těsně zvítězili se ziskem 50,47 procenta platných hlasů.

Čtěte také:
Rakousko podalo žalobu proti jaderné elektrárně
Rakousko-Uherská válka o elektrárnu

Úvahy o možném pozdějším zprovoznění elektrárny vzaly za své v důsledku nehod v jaderných elektrárnách v americkém Three Mile Islandu a ukrajinském Černobylu. Nedošlo ani na řadu alternativních návrhů, mezi nimiž nechyběla například přestavba elektrárny na plynový pohon či zřízení muzea.

Betonový monument, jehož zakonzervování a mnohaletá údržba stály Rakušany další miliardy šilinků, nakonec sloužil policii pro výcvik služebních psů a pro exkurze vědců. Část technologického vybavení elektrárny byla prodána jako náhradní díly pro obdobný typ elektráren v Německu.

Mohlo by vás zajímat:
Sjednotí Rusko energetiku EU?
Z polského boje o uhlí může těžit Rusko
Lžíce bagru dle ruských tradic