Rekultivace hledají mezi žáky učilišť

Rekultivacemi vzniklo například jezero Milada , které je největší v Ústeckém kraji. Foto: webové stránky Ústí nad Labem

Najít v současnosti nové zaměstnance nejen do provozů v těžebních společnostech není nic snadného. S tímto problémem se potýká společnost Rekultivace, která ale od letošního roku zkouší nový způsob.

Navázala spolupráci s chomutovskou Střední školou technickou, gastronomickou a automobilní. Její střediska v Jirkově a Údlicích totiž vyučují zemědělské a zahradnické obory, které jsou pro práci v Rekultivacích ideální. „Lidí na trhu práce je nedostatek a rok od roku se shánějí hůře. Už v loňském roce jsme proto přemýšleli, že bychom se zkusili obrátit na některou z okolních škol. Ideální nám právě připadala učiliště v Údlicích a Jirkově, která jsou dnes součástí chomutovské střední školy technické, gastronomické a automobilní,“ vysvětlil původní myšlenku Tomáš Šolar, ředitel společnosti Rekultivace.

Čtěte také:
Vláda pozdržela zakázky na rekultivace
DIAMO dokončuje rekultivaci rybníků

Vše ještě urychlil jeden ze zaměstnanců Rekultivací, jehož syn je shodou okolností žákem zmiňované školy. „Obrátili se na nás s prosbou, zda u nás nebylo možné absolvovat praxi v rámci odborného výcviku. Dohodli jsme se proto se školou a navázali jsme, věřím, oboustranně výhodnou spolupráci. Škola nám vytipuje vhodné žáky, my pro ně zajistíme provádění odborného výcviku případně brigády, a pokud bude z jejich strany zájem, jsme schopni jim následně umožnit nástup do zaměstnání,“ doplnil ředitel.  V současné době už jsou v Rekultivacích na praxi první dva žáci.

Jedná se o jednoho žáka oboru zemědělec-farmář z našeho střediska v Jirkově a jednoho z oboru opravář zemědělských strojů ze střediska v Údlicích, jehož žáci absolvují odborný výcvik u nás v Jirkově,“ vysvětlil Marek Dvořák, zástupce ředitele pro praktické vyučování chomutovské střední školy a vedoucí střediska Jirkov. V obou případech se jedná o tříleté učební obory zakončené výučním listem. Žáci během studia absolvují v prvním ročníku 6 hodin odborného výcviku týdně, v dalších ročnících ještě o hodinu více, obvyklým postupem je týdenní střídání praktického a teoretického vyučování.

Na praxi do konkrétních firem chodí studenti individuálně, mají možnost začít už v prvním ročníku. Během praxe ale musí studenti plnit i určité podmínky dané školním vzdělávacím plánem, což je ale záležitost dohody mezi zaměstnavatelem a školou, vše je samozřejmě ošetřeno smluvně,“ doplnila Věra Bulecová, vedoucí učitelka odborného výcviku jirkovského střediska. Pro školu je podle jejích slov podobná nabídka vždycky příjemná, navíc i s vidinou možného uplatnění žáků. Velkou výhodou je v případě Rekultivací i vazba mezi firmou, rodiči a školou. „Ještě před nástupem na praxi společně s firmou konzultujeme jednotlivá témata na školní rok. Po každém týdnu se vyplňuje výkaz včetně hodnocení žáka, na konci školního roku se zpracovává hodnocení, a to nejen ze strany zaměstnavatele, ale také konkrétního žáka, aby existovala zpětná vazba. Navíc i my jako zástupci školy máme možnost studenty v místě jejich praxe kontrolovat,“ doplnila Bulecová.

Práce v Rekultivacích má ale i svá specifika, protože probíhá na místech, kde sice již těžba uhlí skončila, přesto v jejich okolí dál aktivně probíhá. „Je třeba mít na paměti, že i mladí lidé na praxi musí splňovat veškeré náležitosti pro pohyb na šachtě. Nejen pro tyto účely jsme vyčlenili jednoho z našich zaměstnanců, který má veškerou tuto agendu i studenty na starost,“ připomněl na závěr ředitel Rekultivací Tomáš Šolar.

Mohlo by vás zajímat:
Dvousetmetrovému obrovi ušili nový kabát
Tohle monstrum zvládne i dítě
Hnědé uhlí jako přírodní hnojivo