Rekultivace mají jasná pravidla

Hornická činnost ve Vršanech skončí v roce 2052, následně bude zbytková jáma lomu zatopena. Foto: Czech Coal

O rekultivacích má spousta lidí stále poněkud zkreslenou představu. Myslí si, že po skončení těžby se jáma napustí vodou, v okolí se vysází stromky, případně vzniknou nová pole a je hotovo. Jenže rekultivace podobně jako většina činností na šachtě má svá přesná pravidla a to, jak budou území vypadat, se řeší desítky let dopředu, než samotná těžba skončí.

Povinnost zahladit škody po těžbě ukládá každé organizaci Horní zákon. Sanace území se provádí podle Plánu otvírky, přípravy a dobývání, jehož součástí je takzvaný Souhrnný plán sanací a rekultivací. Řeší všechny plochy dotčené těžbou až do ukončení dobývání, přičemž vychází z územního plánu a zpracovatelem musí být odborně způsobilá osoba,“ vysvětlil Oldřich Novotný, vedoucí oddělení rekultivací a pozemků Vršanské uhelné.

Souhrnný plán obsahuje také výpočet nákladů na zahlazení území po těžbě i rozdělení do jednotlivých časových etap. Plán přípravy, otvírky a dobývání  je třeba upravovat podle aktuálních báňských postupů. Úpravy se pak musí promítnout i v souhrnném plánu rekultivací. K poslední aktualizaci došlo v loňském roce a letos v lednu báňský úřad vydal rozhodnutí o povolení hornické činnosti i se všemi aktualizacemi. Pro představu jen ve Vršanské uhelné řeší souhrnný plán rekultivací plochy o rozloze 5 241 hektarů.  Zhruba polovina, přesně 2 596 hektarů, už je dokončena a na více než pěti stech hektarech rekultivační práce probíhají. Největší procento z celkové plochy tvoří zemědělské rekultivace, jen o něco méně lesnické.

Čtěte také:
Odstavený velkostroj zase těží uhlí
Při ochraně motýla pomáhají živé sekačky

Nepracuje se jen na plochách v bezprostředním okolí lomu. V roce 2016 skončily rekultivace v Dobrčicích a letos by měly skončit práce na sedmi hektarech v okolí kamenolomu Kočičí vrch v bezprostřední blízkosti jezera Most. Obvykle dvakrát ročně průběh rekultivačních prací kontrolují zástupci odboru životního prostředí mosteckého magistrátu, ministerstva životního prostředí, báňského úřadu, Ústeckého kraje a také zástupci dotčených obcí. „Dalším z dozorujících orgánů je i stavební úřad. Rekultivace totiž končí předáním pozemků původnímu majiteli a zápisem do katastru,“ připomněl vedoucí.

Vršany se zatopí
I když by měla hornická činnost ve Vršanech skončit až v roce 2052, už nyní se řeší, jak bude území po skončení těžby vypadat. „V tuto chvíli už například víme, že zbytková jáma lomu Vršany se zatopí. Vzniklé jezero bude mít rozlohu 263 hektarů, největší hloubku čtyřicet metrů a napouštět se bude pomocí průmyslového přivaděče z Nechranic. Napouštění by mělo trvat zhruba čtyři roky,“ doplnil Novotný.

Svou aktuální verzi má od letoška až do roku 2022 také Plán rekultivace, další z velmi důležitých dokumentů, který se zpracovává na pětileté období a v podstatě upřesňuje souhrnný plán. „Zatímco souhrnný plán je podkladem pro báňskou správu, tento plán slouží pro státní instituce, zejména orgány ochrany přírody a krajiny ministerstva životního prostředí. S nimi řešíme konkrétní způsob rekultivace určitých území a plán nám určuje například i postup při vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu, a naopak opětovné vkládání už rekultivovaných ploch,“ doplnil Novotný.

Mohlo by vás zajímat:
Na výsypce dnes přistávají letadla
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme