Rekultivace pomáhají obrazu Mostecka

Rekultivační proměna příměstské krajiny Mostu, pohled z Hněvína v roce 2010. Foto: Stanislav Štýs

Rekultivační práce jsou nedílnou součástí těžby hnědého uhlí. V severních Čechách se na nich významnou měrou podílel Stanislav Štýs. Přinášíme názory politiků na jeho práci a význam rekultivací pro mediální obraz Mostecka. Jsou to též reakce na výrok předsedy Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Richarda Falbra, podle kterého je škoda, že se v médiích často ukazuje falešný obrázek Mostecka. Hlavně kvůli znečištění, těžbě a chemickému průmyslu.

„Rekultivace jsou dnes běžně známý pojem také proto, že jsme vždy měli odborníky, kteří obnově krajiny rozumí a rekultivace přinášely novou kvalitu. Mezi tyto odborníky jednoznačně řadím také Stanislava Štýse,“ uvedl poslanec Vlastimil Vozka (zvolený za ANO). Kolem těžebních lokalit jsou patrné rekultivační zásahy do krajiny. U starších rekultivací je třeba návštěvníkům regionu vždy ukázat, kde byly provedeny rekultivace a jak vypadal původní terén, nezasažený báňskou činností. To samo o sobě podle Vozky ukazuje, že tato obnova krajiny je prováděna správně a kvalitně.

Pro člověka, který nezná rekultivace na Mostecku, je určitě velkým překvapením, jak je možné krajinu po vytěženém uhlí změnit k nepoznání. Rekultivované krajině se vrací po desetiletích zpátky krajinný ráz, tvrdí starosta obce Strupčice Luděk Pěnkava. „Mediální obraz Mostecka a Chomutovska je poplatný tomu, co se v médiích prezentuje, to znamená prach, smog, špína. A to je škoda. Je zapotřebí do médií a do podvědomí zbytku republiky dostat i to hezké, kterého je v naší oblasti dost,“ míní Pěnkava.

Také podle poslance Bronislava Schwarze (zvolený za ANO) už dávno Mostecko není to, co média píšou a televize ukazuje. „Dělají z nás žumpu, hlavně že bohatství brané u nás se každému mnoho let hodilo a žil z něj. Rekultivace proběhly podle mě dobře, povedlo se to, a pokud se neprolomí ´z něčí blbosti´ limity těžby, tak doufám, že následné rekultivace se povedou a budou tak dobré jako ty předešlé. Budeme je muset totiž dělat, nelze zanechat krajinu tak, jak je,“ tvrdí Schwarz.

Poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD) upozornil na to, že rekultivace po těžbě je významná z hlediska obnovy života ve vytěžených oblastech a má svůj výrazný význam i na oživení hospodářství v daném regionu, který považuje za jednu ze zásadních věcí, které se týkají těžby jako takové. „Jsem si současně vědom i toho, že peníze na rekultivace se generují především ze zisku z těžby, a proto jsem pro rozumnou variantu prolomení těžebních limitů,“ uvedl Foldyna.

Na Mostecku jsou koncentrovány velké stavby, které vyrostly na rekultivovaných plochách. Jedná se především o autodrom, hipodrom, celé okolí vznikajícího jezera Most spolu s okolím přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie a o areál Benedikt v Mostě, uvedl Vozka.

Dodal, že povinnost provést rekultivace je zakotvena v zákoně a dozor nad tím mají orgány státní báňské správy. Toto se týká i v současnosti provozovaných těžebních lokalit, kde již dnes jsou známy projekty, jak má krajina po ukončení těžby vypadat. Hlavním cílem je vrátit tyto lokality k využívání obyvatelům regionu. „Bohužel pro média není tato tematika zajímavá. Proto řada občanů ani neví, jak se pečuje o budoucnost těžebních lokalit a není také pro média zajímavé ukazovat úspěšně provedené rekultivace, které slouží k odpočinku a rekreaci občanů. Připadá mi, že je pro média výhodnější setrvávat v zavedeném klišé šedivého Mostecka,“ poznamenal Vozka.

Názor prezidenta Miloše Zemana na Štýsovy rekultivace zde.

Příměstská krajina Mostu, pohled z Hněvína v roce 1979. Foto: Stanislav Štýs