Rozbije ČR atomové prasátko?

Ještě se snad nezapomnělo na kontroverze, protesty Rakouska i demonstrace ekologických hnutí, které na začátku nového tisíciletí provázely spuštění Jaderné elektrárny Temelín. Asi každý si vzpomene na to, jaký humbuk a lobbistické peripetie provázely tendr na výstavbu dvou nových bloků, který nakonec kvůli nezajištěnému financování energetická společnost ČEZ v loňském roce zrušila.

Sousední Německo se rozhodlo jadernou energii opustit úplně. Česká republika se však soudě dle četných vyjádření představitelů současné vládní garnitury zřejmě chystá k zásadní sázce na atomovou kartu. Jak velké prasátko si budeme muset připravit, kdo do něj nasype korunky a kdy jej rozbijeme?

I když to tak možná podle začátku tohoto komentáře nevypadá, jádro je samozřejmě zcela legitimní zdroj elektrické energie, který má řadu pozitiv a využívá jej většina zemí vyspělého světa. To by ale rozhodně nemělo znamenat, že by Česko mělo bez rozmýšlení začít hrát jaderného durcha, k čemuž se dost možná chystá. Karet, do kterých nevidíme, je totiž příliš mnoho a hlavně bychom si měli uvědomit, že se zde rozhodně nehraje o desetníky.

V průběhu již zmíněného zrušeného tendru na výstavbu dvou nových bloků Jaderné Elektrárny Temelín se odhady ceny jejich výstavby pohybovaly mezi 200 až 300 miliardami korun. Vláda nyní projednává materiál, který předpokládá výstavbu hned čtyř nových bloků, kromě dvou temelínských ještě další dva v Dukovanech. Na výpočet možných nákladů bohatě stačí znalost matematiky základní školy. Jde o závratné částky, kterých se možná zalekli i sami politici. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ministerstvem financí totiž navrhlo vládě, aby rozhodnutí o výstavbě nových jaderných reaktorů v Temelíně a Dukovanech odložila do roku 2025.

Otázkou je, zda to vláda udělá. Byl by to totiž jen další ze série odkladů, kterých jsme v české energetice svědky. Již roky se diskutuje o tom, zda prolomit či zachovat limity povrchové těžby uhlí, na schválení Aktualizované státní energetické koncepce netrpělivě čekají všichni energetičtí hráči. Odborníci mluví o prodlužující se agonii a upozorňují, že je doslova za minutu dvanáct. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík zároveň v komentáři pro server neovlivni.cz upozornil, že vláda má schválit přípravu projektu pro stavební povolení nových jaderných bloků v ceně neuvěřitelných 31,9 miliard korun. To jsou tak velké peníze, že se je asi nikomu nebude chtít vyhodit zbytečně, i když Bursík celý projekt opatřil názvem Mládko-Babišův jaderný tunel a přirovnává jej k již vykopanému solárnímu tunelu a stále neotevřenému pražskému tunelu Blanka.

Pokud by skutečně došlo k odložení rozhodnutí, bude tuzemská energetická budoucnost zahalena ještě hustší mlhou. Energetický mix je totiž nutno naplnit a prakticky všechny potenciální zdroje se potýkají se svými problémy. Tradiční a dostupný zdroj uhlí naráží na odpor některých politiků kvůli emisím a rovněž nutnosti rozšíření těžby. Obnovitelné zdroje mají v Česku omezené přírodní podmínky, kvůli obrovským finančním nákladům spojeným se solárním boomem, je navíc velmi problematická i jejich pověst. Paroplynové elektrárny nevyrábějí, protože se jejich provoz ekonomicky nevyplatí. Využití případných alternativních zdrojů jako je břidlicový plyn, je u nás zatím spíše science fiction.

O problémech jádra je celý tento text. Pokud by totiž vláda přece jen rozhodla o výstavbě, narazí kromě problému s financováním i na to, že stále není vyřešena otázka umístění jaderných úložišť. Ve všech vytipovaných lokalitách totiž záměr narazil na tvrdý odpor místních obyvatel.

Jaroslav Průcha



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze