Doba čtení:2 m, 26 s
Česká energetická koncepce sází na jádro. Výstavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany ale může narazit v Evropské unii. Ta bude také požadovat zkrácení životnosti stávajících reaktorů z padesáti na čtyřicet let.
Vláda má vzhledem k délce výstavby nových reaktorů už jen deset měsíců na to, aby rozhodla, jak naloží s nukleární energetikou. Kolem roku 2035 totiž skončí životnost stávajících zařízení v dukovanské atomové elektrárně. Energetická skupina ČEZ, jíž Dukovany patří, však už v minulosti dala najevo, že bez vládních garancí ceny za vyrobenou elektřinu do investice nepůjde. Státu zřejmě nezbude nic jiného, než aby reaktor za zhruba 200 miliard korun financoval sám. Jenže tyto plány mohou narazit v Bruselu, napsal Týden.
Čtěte také:
Expert ČSSD: Poslanci energetice nerozumí
Šnobr: Vedení ČEZ poškozuje akcionáře
Evropská komise totiž uplatňuje na takové veřejné zakázky přísné podmínky, a tak reálně hrozí, že se příprava, výstavba a zprovoznění fatálně opozdí. Portál Politico.eu dokonce uvedl, že pokud Komise projektu neudělí výjimku z podmínek pro veřejné zakázky, Česká republika zvažuje uzavření mezivládní dohody s Ruskem tak, jak to udělalo Maďarsko. Bez tendru zadalo rozšíření své jaderné elektrárny Paks ruské státní společnosti Rosatom. Česko by tak riskovalo střet s Evropskou unií.
Ministerstvo průmyslu a obchodu takové spekulace odmítá. „Proces výběru dodavatele nových jaderných elektráren dosud nezačal a vláda ani nerozhodla o způsobu, jak se bude daná věc realizovat,“ řekla mluvčí Štěpánka Filipová. Politico.eu ale cituje poradkyni ministerstva průmyslu a obchodu Kristýnu Křižanovou, která připustila, že jednání s Bruselem „se opravdu komplikují“ a česká strana si není jista tím, že Evropská komise podmínky pro vládní zakázky uvolní.
Dohady o způsobu výstavby nového reaktoru přitom nemusejí být jediný spor, který Českou republiku s Evropskou unií na poli jaderné energetiky čeká. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, na nedávném Žofínském fóru o energetice upozornila, že politici budou v příštích deseti letech vystaveni evropskému tlaku na dřívější odstavení dukovanských bloků. Jejich životnost by se tak z plánovaných padesáti let mohla teoreticky snížit na čtyřicet. „Znamená to, že naši politickou reprezentaci, ať už bude jakákoli, čeká někdy kolem roku 2023 bitva o dalších deset let v Dukovanech,“ řekla Drábová.
Český energetický mix se bez zapojení jaderných elektráren neobejde. Počítá s tím mimo jiné aktualizovaná verze Státní energetické koncepce, již v roce 2015 schválila vláda Bohuslava Sobotky. Podle ní by se do roku 2040 měl podíl nukleárních zdrojů na výrobě elektřiny zvýšit ze současných zhruba třiceti procent na více než padesát. „Vše bude záviset na tom, zda stát letos rozhodne o nových reaktorech v Dukovanech. Pokud se stavět nebudou, s plánovaným podílem jádra se můžeme rozloučit. Už nyní má Česká republika dva roky zpoždění,“ varuje Štěpánka Filipová z ministerstva průmyslu a obchodu.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Chrání banky klima nebo své zisky?
Strojaři se předháněli v dodávkách pro doly