Ruský uhelný průmysl na hraně propasti

ruský důl_compressed

Nerjungrinský uhelný důl na Sibiři. Foto: Wikipedia.org

Ačkoli se v Rusku za první čtvrtletí vytěžilo o šest procent více uhlí než před rokem, ohrožuje celé průmyslové odvětví hned několik negativních trendů. Rok 2015 nebyl pro ruské uhelné společnosti katastrofou hlavně proto, že se kvůli nízkému stavu vody v hydroelektrárnách na východě země zvýšila poptávka po elektřině z fosilních paliv.

První hrozbou je konkurence ze strany zemního plynu. Na dlouhodobě nízkých cenách této komodity je postaven rozsáhlý plán plynofikace sibiřských oblastí.

Druhým problémem jsou vysoké ceny, které si Ruské železnice (RŽD) účtují za přepravu uhlí. Při nízké ceně samotné komodity představují náklady na logistiku hlavní kritérium, které rozhoduje, jestli budou dodávky danému zákazníkovi pro těžařskou společnost rentabilní. Po síti RŽD se přitom přepravuje 25 milionů tun uhlí měsíčně, což představuje téměř tři čtvrtiny úhrnného objemu těžby.

Čtěte také:
Ruští těžaři směřují na východ
Putin splnil hrozbu, Ukrajině nedá uhlí

Třetím trnem v patě ruských producentů je rostoucí dovoz levného uhlí z Kazachstánu, který již přesáhl desetinu domácí spotřeby. Tyto ztráty do značné míry kompenzuje sílící ruský export povzbuzený oslabením rublu. Uhlí je pro Rusko pátým největším exportním artiklem, více ho svým zahraničním odběratelům dodává pouze Indonésie a Austrálie. Export uhlí od rozpadu SSSR setrvale roste, přičemž více než polovina jeho objemu směřuje do Evropy.  Současné tržní ceny však spadly na úroveň z let 2003–2004.

Slabý rubl stojí i za nejvážnějším rizikem, jímž je nízká míra investic. Zatímco v roce 2013 byly do těžby ruského uhlí investovány dvě miliardy dolarů, letos podle Bilana Užachova, ředitele společnosti Russian Coal Group, nedosáhnou investice ani poloviny této sumy. Případný další pokles hodnoty rublu by mohl být pro některé firmy z oboru likvidační. Nedostatek investic, které z větší části vyžadují nákup strojů a zařízení ze zahraničí, totiž podkopává budoucí profitabilitu. Receptem na přežití je podle Užachova úsilí o maximální efektivitu, redukce nákladů a odprodej nevýdělečných aktiv při zachování investic v nutné míře i za cenu krátkodobých ztrát.

Rusku patří v těžbě uhlí šesté místo na světě. Uhelný průmysl zaměstnává 151 tisíc Rusů, další půl milion lidí pracuje v příbuzných odvětvích. Na uhelných společnostech stojí zaměstnanost ve 31 ruských městech s celkovou populací 1,5 milionu. Následkem privatizační vlny po rozpadu Sovětského svazu dnes na trhu působí 169 společností. Celkové ekonomicky využitelné zásoby ruského uhlí se odhadují na 15 miliard tun.

Mohlo by vás zajímat:
Rusové zaplaví důl, kde zuří požár
Sjednotí Rusko energetiku EU?
Lžíce bagru dle ruských tradic



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze