Rusové brutálně tlačí na stavbu jádra

Velkým zastáncem Rosatomu je prezident Miloš Zeman. Foto: hrad.cz

Diplomaté USA, Francie a Jižní Koreje, jejichž firmy se ucházejí o stavbu nových bloků českých jaderných elektráren, si neoficiálně začínají stěžovat, že Rusko vede v Česku brutální informační válku, aby zdejší vládu dotlačilo k tomu, že přidělí zakázku na dostavbu přímo na základě mezivládní dohody firmě Rosatom.

Variantu mezivládní dohody podpořil loni při návštěvě Dukovan prezident Miloš Zeman. Jako vzor by mohla sloužit maďarská elektrárna Paks, na jejímž rozšíření se v roce 2014 v Moskvě překvapivě dohodl premiér Viktor Orbán s prezidentem Vladimirem Putinem. Rusko postaví nové dva bloky a zároveň zajistí i 80 procent financování z ceny 12,5 miliardy eur. Maďaři pak budou jednadvacet let dluh splácet bez ohledu na to, kdy bude elektrárna skutečně hotová, uvedl server iHned.cz.

Čtěte také:
Rusové půjčí Maďarům na elektrárnu
Rakousko-Uherská válka o elektrárnu

Nevýhodná smlouva

Jenže čtyři roky po podpisu se tajná dohoda, kterou maďarská vláda jen pomalu a neochotně zpřístupňuje kritikům, ukazuje pro Budapešť jako nevýhodná. Maďarsko nemá kontrolu nad financováním stavby ani jejím průběhem a smlouva je pro maďarskou stranu téměř nevypověditelná. Cena bude podle současných odhadů mnohem vyšší, než je původních 12,5 miliardy eur, a země se navíc na desítky let připoutala k jaderné energii, i když v energetice jako oboru probíhá revoluce, která může zdroje brzy naprosto proměnit. Potíže při své nedávné návštěvě Moskvy přiznal i Orbán.

Nad tím, aby nikdo “nepovolaný” do smlouvy nenahlédl, bdí János Süli, ministr odpovědný za stavbu nových bloků, v minulosti ředitel staré elektrárny Paks a také exstarosta města, kde elektrárna sídlí. Maďarští novináři tvrdí, že nedává k dispozici ani ty části smlouvy, jež nepodléhají režimu utajení.

Jeden z mála Maďarů, kteří nejsou členy vlády a který mohl do smlouvy o stavbě elektrárny nahlédnout, je europoslanec Benedek Jávor z opoziční strany LMP. Přístup si musel vymoci za pomoci soudu, zatím vyhrál v první instanci. Větší část dohody už není v utajovaném režimu, ale stále není možné vědět třeba to, jaká je detailní technická nabídka ruské strany, jaký je harmonogram stavby ani jaký je přesný harmonogram splátek. „Zatím jsem měl možnost vidět smlouvu jen krátce při dvou příležitostech, jsou to tisíce stran dokumentů. Nabyl jsem dojmu, že obsahuje silné garance pro ruskou stranu a slabé pro maďarskou,” řekl Jávor HN.

České ministerstvo průmyslu a obchodu mělo za úkol vypracovat do konce září studie různých variant a způsobů stavby a financování nových bloků a česká vláda k tomu má do konce listopadu zaujmout stanovisko. Bude se v Česku opakovat maďarský scénář?

Mohlo by vás zajímat:
Sjednotí Rusko energetiku EU?
Z polského boje o uhlí může těžit Rusko
Lžíce bagru dle ruských tradic