Energetická chudoba hrozí pětině Čechů

Ředitelka Těžební unie Milena Šandová. Foto: Milena Šandová

V seriálu iUHLI.cz: Jak politici i odborníci vidí budoucnost uhlí v české energetice po doporučení německé „uhelné komise“ přestat používat uhlí do roku 2038, odpovídala tentokrát ředitelka Těžební unie Milena Šandová.

Upozorňuje, mimo jiné na to, že moderní kotle na uhlí mají emise srovnatelné s těmi na biomasu a účinnost 90 procent.

Ovlivní nějak českou energetiku to, že Německo již brzy oficiálně oznámí, kdy přestane používat uhlí? Jakým způsobem především?

Podle Lisabonské smlouvy má každá země právo si stanovit svůj energetický mix. Německo tedy rozhodlo výhradně za svou zemi a své občany. Do roku 2022 odstoupí od jádra, nově německá „uhelná komise“ doporučila také odchod od uhlí, a to v roce 2038. Ekologické organizace budou samozřejmě s tímto termínem operovat a zejména s klauzulí, která je ve zprávě uvedena, tedy provést přezkum v roce 2032 a pokud to trh s elektřinou, trh práce a hospodářská situace dovolí, předsunout termín odchodu od uhlí na rok 2035. A právě tento mnohdy nesmyslný a nepoučený tlak aktivistů může ovlivnit i náladu v ČR.

Může si Česko rozhodnout o tom, kdy samo přestane používat uhlí, bez ohledu na rozhodnutí německého souseda?

Samozřejmě, takové rozhodnutí je plně v kompetenci České republiky. Každá země při rozhodování o energetickém mixu musí vycházet ze svých specifických a klimatických podmínek. Významnou úlohu hrají i politická rozhodnutí země v oblasti ochrany klimatu. Naše stávající energetická koncepce počítá v roce 2040 při výrobě elektřiny s podílem uhlí ve výši 11-22 procent.

Předchozí rozhovory:
Piráti: U plynu je nebezpečí závislosti na Rusku
Pavlas: Od uhlí se nedá odejít překotně

Pokud se odhady potvrdí a největší evropská ekonomika stanoví, že do roku 2038 přestane používat uhlí, je to reálný termín?

Německo by dle doporučení uhelné komise mělo odstoupit od uhlí za 20 let. Komise navrhla plán, jak tento útlum realizovat. Nyní musí být přijaty příslušné zákony. Jako první přijde na řadu zákon týkající se restrukturalizace uhelných regionů. Ve zprávě jsou uvedeny návrhy na odstavování uhelných elektráren včetně odškodnění provozovatelů těchto elektráren, kompenzace za rostoucí ceny elektřiny pro obyvatelstvo i podniky, kompenzace pro energeticky náročná odvětí, podpora uhelných regionů a zaměstnanců v uhelném sektoru. Systematický přístup k odchodu od uhlí je tedy nastaven. Jak to nakonec bude s časovým rámcem, to lze těžko zcela přesně predikovat.

Kdy je pro Česko reálný termín, aby přestalo používat uhlí v energetice, teplárenství a průmyslu?

Z uhlí se v současné době v ČR vyrábí zhruba 50 procent energie. Tento podíl by bylo nutné nahradit. Pomocí volatilních OZE bez účinného skladování elektřiny to bude obtížné a náhrada jadernou energií bez jasného rozhodnutí o výstavbě nových jaderných zdrojů eventuálně o prodloužení životnosti stávajících je zatím jen mlhavou představou.

Předchozí rozhovory:
Ministryně Nováková: V Česku jádro může nahradit uhlí
Šéf ČEZ: Je reálné mít uhlí do roku 2050

A kdy je pro Česko reálný termín, aby přestalo používat uhlí k vytápění domácností?

Užívání uhlí pro vytápění domácností se v ČR systematicky omezuje.  Z hlediska obyvatel, je však třeba vzít v úvahu jeho nesporné výhody.  A to nejen finanční, ale i ekologické. Dnešní moderní technologie umožňují spalovat uhlí s účinností přes 90 procent a s emisemi srovnatelnými s kotli na biomasu. Uhlí je dostupné, cenové příznivé a patří k nejlevnějším a navíc domácím zdrojům energie. A energetická chudoba již není v ČR neznámé slovo. Dle Energetického regulačního úřadu ohrožuje energetická chudoba asi 20 procent domácností a skutečně zasaženo je šest procent Čechů. Ke všemu je třeba mít holistický přístup, posoudit dopady a pak se kvalifikovaně rozhodnout, zda je to opravdu potřeba a zda je zvolená cesta reálná.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků