Sázka na jádro? Noční můra české energetiky!

Ilustrační foto: Imagio.cz

Sázka vlády na jádro vyvolává v Česku rozporuplné reakce. Podíl jaderné energie má v Česku vzrůst na více než polovinu. Například sousední Německo chce naopak do roku 2022 všechny jaderné elektrárny v zemi zavřít. Podle analytika J&T Michala Šnobra se může sázka na dominantní jaderný scénář stát „noční můrou“ české energetiky. „V tomto státní energetická koncepce bez vážných a plnohodnotně projednaných a zhodnocených variant selhala,“ tvrdí Šnobr.

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) včera schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v Česku. Z něj mimo jiné vyplývá, že je potřeba neodkladně zahájit přípravu na výstavbu jednoho bloku v obou českých jaderných elektrárnách – v Dukovanech a Temelíně.

„Vím, že můj názor stavím proti lobbisticko-politické mašinérii, která českou energetiku ovládla v minulých desetiletích a chce ´zuby nehty´ zachovat staré pořádky. Energetika rozvinuté části světa – Evropská unie, Spojené státy – směřuje ale jinam. Decentralizace, obnovitelné zdroje, plyn. S jádrem (nyní známé technologie) se počítá maximálně pro udržení svého podílu v mixu,“ sdělil serveru iUHLI.cz Šnobr.

Přestože současná situace na trhu s elektřinou ani očekávané trendy směrem k decentralizaci jaderné energetice nesvědčí, vláda nyní těžko může zcela pominout výstavbu nových bloků, sdělil našemu serveru energetický expert Jiří Gavor. Rozhodně je podle něj ale dobré, že je zde dostatečný časový prostor pro finální rozhodnutí o výstavbě a především o nedořešeném způsobu financování. „Naopak dávat další peníze na průzkum případných nových lokalit, tedy nad rámec Dukovan a Temelína, což jsou úkoly nenápadně skryté v státní energetické koncepci (ASEK) a návazně v Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky, mi připadá jako naprosto zbytečné a neobhajitelné,“ míní Gavor.

Podle analytika Petra Hlinomaze je nyní předčasné hodnotit, zda bylo dnešní rozhodnutí vlády o jádru jednoznačně správné nebo špatné. Určitě ale nebylo nelogické. „Vláda, obrazně řečeno, neměla příliš na vybranou. Pracuje totiž již se schválenou aktualizací státní energetické koncepce a shromážděné údaje a kalkulace diskutované v několika variantách možných scénářů ASEK ukazují, že bez udržení a rozvoje jaderné energetiky by to v budoucích dekádách měla česká energetika velmi obtížné,“ řekl serveru iUHLI.cz Hlinomaz.

Jakkoliv se to může zdát paradoxní, je rozhodnutí ministrů o jádru podle Hlinomaze svým způsobem prospěšné i pro využívání českého uhlí. „Uhlí je totiž pro nás strategickou surovinou, která nám pomáhá zlepšovat naši energetickou nezávislost zejména ve výrobě elektřiny, a která pomáhá vyrovnávat výkyvy výroby vnášené vývojem spotřeby v kombinaci s nerovnoměrnou dodávkou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Bylo by tedy jen lépe, kdyby nám uhlí vydrželo déle, než kdybychom se ho pokusili co nejrychleji vydobýt a spotřebovat,“ míní Hlinomaz.

Šnobr připomněl, že jadernou ofenzívu kromě Česka a Slovenska neplánuje nikdo. I lídr v jádře Francie chce svůj podíl jádra v energetickém mixu snížit. Kromě mimořádně vysokého finančního, časového a technologického rizika stavby jaderných elektráren, potvrzeného pokračujícími nezdary současných projektů uvnitř EU, je tu pro Česko jedno další riziko.

Plán do roku 2040 pokrýt 45 až 60 procent spotřeby elektřiny z výroby jaderných elektráren má pro malou českou energetiku charakter ´kobercového´ náletu. Z podstaty náročnosti jádra nebude pro rozvoj alternativních a moderních variant vytvořen dostatečný prostor, naznačil analytik Šnobr.

Vláda je letos v oblasti energetiky aktivní. Akční plán rozvoje jádra je již třetím velkým dokumentem, který letos schválila. Předtím to byl Národní akční plán pro chytré sítě a ASEK. V létě by pak mělo padnout rozhodnutí ohledně limitů těžby hnědého uhlí. Ministři schválili také horní zákon, který nyní posoudí poslanci.