Schillerová couvá z platné dohody, svazy se bouří

Ministerstvo financí chce porušit platné dohody s byznysem, proto by ministerstvo průmyslu a obchodu mělo bojovat za dodržování dohod a stabilitu podnikatelského prostředí. Alespoň to očekávají profesní svazy. Foto: MFČR

Pokud projdou požadavky ministryně financí Aleny Schillerové na úpravu horního zákona, v uhelných regionech zavládne nejistota a sociální napětí bude stoupat. Shodují se na tom profesní svazy, hejtman i poslanci.

„Z byznysového hlediska je pro nás nepřijatelné, aby vláda mohla každoročně na konci dubna měnit výši poplatků vztažených k těžbě konkrétního nerostu pro daný kalendářní rok, na nějž už však těžaři mají předem ujednané obchodní smlouvy se svými odběrateli,“ vysvětluje důrazně stanovisko Svazu průmyslu a dopravy jeho ředitelka Dagmar Kuchtová. Stát, respektive ministerstvo financí, chce totiž opět každý rok určovat výši poplatků z vydobytých nerostů.  A chce s tím začít co nejdřív.

Čtěte také:
Nováková: Stabilitu pro těžební firmy zachováme
ČR může podle Novákové odložit jádro

Jenže loni již došla vláda ke shodě s profesními svazy i těžaři v tom, že nechá v platnosti pětileté moratorium na zvyšování poplatků z těžby, jež vstoupilo v platnost v roce 2017. Nyní se zdá, že dohoda neplatí. Za porušením dohody je pravděpodobně snaha ministryně financí najít peníze, které by pokryly výpadky v příjmové části státního rozpočtu.

My to vnímáme jako velký problém a jako další nejistotu, co vláda vlastně chce,” uvedla před časem Hana Aulická Jírovcová, místopředsedkyně klubu KSČM.

Stabilita prostředí k podnikání

„Přesto, že tento návrh (novely horního zákona) prošel řádným připomínkovým řízením a proběhlo vypořádání připomínek již v březnu 2018 s dohodou, že bude zachováno první pětileté moratorium na výši úhrad z vydobytého nerostu, je snaha předložit návrh v původním znění,“ upozorňuje Helena Veverková, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka.

„Řešení týkající se moratoria ve znění předloženém vládě podpořila i Legislativní rada Vlády. Z pohledu Těžební unie považujeme stanovisko Legislativní rady Vlády za klíčové, protože podporuje vyvážený postoj, reflektující tolik potřebnou stabilitu a předvídatelnost pro podnikatelské prostředí,“ upozorňuje Pavel Fiala z Těžební unie.

Za stažením novely horního zákona z jednání vlády 18. února stálo především to, že „se premiérovi nelíbilo, že materiály nebyly dostatečně prodiskutovány,“ alespoň to uváděly některé zdroje blízké ministerstvu průmyslu a obchodu (článek zde).

Nestandardní postupy nepřinesly nikdy nic dobrého.

„Dovolujeme si Vás proto požádat o intenzivní podporu ve věci doběhu pětiletého moratoria, abychom předešli neočekávaným dopadům na těžební sektor, který své podnikatelské aktivity plánuje minimálně v pětiletých horizontech a každý neočekávaný zásah může vést k zásadním a mnohdy nevratným ekonomickým změnám,“ vysvětluje v dopise ministryni průmyslu a obchodu Martě Novákové zájem těžařů na dodržení již dvakrát dohodnutých podmínek Pavel Fiala.

Podobně ve svém dopise ministryni průmyslu a obchodu hovoří i hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček: „Nestandardní postupy nepřinesly nikdy nic dobrého. Nehledě na to, kdo právě Ústecký kraj vedl, vždy nám šlo o maximální stabilitu regionu. Těžební firmy jsou významným prvkem v jeho životě. Dávají práci lidem a významně pomáhají utvářet podmínky pro život v kraji.“

Obce mají „málo“

Celá záležitost s poplatky spojenými s těžbou má ovšem ještě další rozměr. Již Sobotkova vláda si totiž uvědomila, že peníze od těžařských firem jsou jedním ze zdrojů, které neustále hledá. A tak neváhala změnit klíč k rozdělování vybraných částek.

Již v roce 2015, kdy byl nynější premiér Andrej Babiš ministrem financí, odebrala novela horního zákona obcím 42 procent výnosu z úhrad spojených s těžbou a převedla je do státního rozpočtu. Původní poměr dělení výnosu byl 75 ku 25 procentům ve prospěch obcí, nyní tedy platí 67 ku 33 ve prospěch státu.

„Plnění státního rozpočtu na úkor pánevních regionů, z nichž tyto prostředky pocházejí, je pro nás nepřijatelné. Úhrady za vydobyté nerosty a z dobývacích prostorů, povolenky a podobně, musí být základním nástrojem pro kompenzaci negativních externalit těžby na obce a kraje,“ konstatuje Helena Veverková, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Mostecka. A od pátku má významné spojence v Parlamentu. Právě v pátek totiž vydali svoji výzvu poslanci a senátoři zvolení za Karlovarský a Ústecký kraj. A říkají v ní v podstatě to samé.

Jejich iniciativa je ovšem o to významnější, že se jí účastní „Poslanci a senátoři napříč celým politickým spektrem a bez ohledu na stranickou příslušnost,“ jak se uvádí ve společném dokumentu.

Mohlo by vás zajímat:
Z Dolu Bohumír je hornické muzeum
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj