Se změnou klimatu musí bojovat všichni

Evropa a Severní Amerika emise skleníkových plynů jako jediné světadíly snižují. Teď by se měla přidat Čína, Rusko, Indie… Což je zatím v nedohlednu. Foto: imagio.cz

Oteplování klimatu bude pokračovat i po dosažení uhlíkové neutrality 20 až 30, možná i 50 let. Bez ohledu na to, že Česko své závazky z Pařížské dohody plní.

Snižovat emise skleníkových plynů musí celý svět, berme přechod na obnovitelné zdroje jako příležitost a oteplovat se v následujících desítkách let bude bez ohledu na to, že třeba nebude lidstvo produkovat ani gram CO2, takže je potřeba se změně přizpůsobit. To jsou nejzajímavější sdělení, která zazněla na konferenci „Změna klimatu: ochrana a adaptace v podmínkách ČR“, která za účasti premiéra Andreje Babiše a ministra životního prostředí Richarda Brabce proběhla v úterý ve sněmovně.

Čtěte také:
EU musí o boji s CO2 přesvědčit svět
Z útrob větrníků uniká zabiják klimatu

Důležité bylo také konstatování náměstka ministra průmyslu a obchodu Reného Neděly, který potvrdil, že Česká republika úspěšně plní to, k čemu se v oblasti ochrany klimatu zavázala. „Česko je vnímáno jako ten, kdo nechce plnit závazky a kveruluje. Ale pravda je taková, že Česko stanovené cíle plní!,“ zdůraznil náměstek. „Nedaří se nám to pouze v úspoře energie na konečné spotřebě,“ přiznal současně otevřeně.

Konferenci otevřel premiér Babiš, který zdůraznil, že globálně lidé považují za důležitější jiné věci a změně klimatu patří až 16. místo v řadě. O jeho vystoupení jsme informovali zde. Druhý vrcholný politik, Richard Brabec zase konstatoval, že tato konference by měla posloužit odborné debatě bez ideologie.

Klimatolog Radim Tolasz z Ústavu klimatické změny ve svém vystoupení připomněl, že emise CO2 snižují země Evropské unie a Severní Amerika, ale navzdory tomu jejich množství stále stoupá. Můžou za to ostatní světadíly (s výjimkou Afriky) a Rusko. Přitom by podle IPCC (klimatického panelu OSN) bylo potřeba globální emise snížit o 45 procent do roku 2030. Pak by prý teplota na zemi vzrostla jen o 1,5 stupně Celsia. „Snižovat emise se musí globálně,“ zdůraznil klimatolog.

„Zmírňování dopadů produkce emisí nepředstavuje spásu. Musíme se na změnu také adaptovat, protože klimatický systém má setrvačnost a bude se oteplovat ještě 20 – 30 let,“ připomněl Tolasz. Je ovšem možné zaznamenat i odborné názory, že systém na dnešní změny zareaguje dokonce až za 50 let. Později v diskuzi tento názor ještě rozvinul Václav Nedbal z Katedry managementu krajiny Jihočeské univerzity. „Podle našich výzkumů už nemáme sílu zabránit tomu horšímu z klimatických scénářů, tedy oteplení až o čtyři stupně! Měli bychom se na to tedy chystat, včetně přípravy samotné přírody,“ konstatoval Nedbal.

Nyní stojí roční podpora OZE 47 miliard korun ročně, do roku 2030 přijde provozní podpora na celkem půl bilionu korun.

Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP, se vrátil ke snižování emisí. Kromě údajů o milionech tun, o které je oproti roku 1990 potřeba snížit emise, se dotkl i ekonomického rozměru celé transformace. „Důležité je počítat s náklady, protože to jsou obrovské změny a obrovské náklady,“ upozornil s tím, že podle odhadů by uhlíková neutralita ČR měla v roce 2050 stát osm procent HDP republiky.

„Nyní stojí roční podpora OZE 47 miliard korun ročně, do roku 2030 přijde provozní podpora na celkem půl bilionu korun,“ řekl René Neděla, když se po referátu o stavu plnění ekologických závazků a úkolů České republiky pustil do ekonomických souvislostí transformace energetiky. „Mezi roky 2021 – 2059 půjde na provozní podporu 900 miliard korun,“ dodal. Náklady na zvyšování energetické účinnosti podle náměstka MPO do roku 2030 mají podle jedné analýzy dosáhnout dalších 600 miliard, ovšem podle druhé analýzy 1,2 bilionu korun, tedy dvojnásobek.

Z Nedělových informací je zřejmé, že snaha o uhlíkovou neutralitu bude stát opravdu hodně peněz. A zároveň, je zřejmé i to, že dopracovat s k nějakému alespoň trochu přesnému odhadu nákladů bude velmi těžké.

„Do budoucna bude problém v tom, odkud dovážet elektřinu, protože když nefouká vítr a nesvítí slunce, tak většinou všude,“ řekl na závěr Neděla, když připomínal, že Česko sází na jádro. „I podle panelu IPCC to bez jádra nejde,“ dodal.

Druhou část článku přinese server iUHLi.cz zítra.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech