Šedesátníci s lopatou pořád pracují

Lopatové rýpadlo: Foto: DN

Lopatová rýpadla, která se v provozu objevují už od konce 50. let, patřila k  nejdůležitějším částem dobývací technologie. Nejstarší bylo ve Vršanské uhelné vyrobeno v roce 1956, naopak nejmladší pochází z roku 1982. Dnes už by se o nich dalo mluvit jako o muzejních exponátech. Na šachtě ale stále slouží. Napsaly Důlní noviny.

Přímo ve Vršanské uhelné jich je celkem osm. Jedním disponuje úsek skrývky, dalších sedm využívá úsek přestaveb a ostatních činností. Celkem byste tu našli tři různé typy, E302, E2,5 a E7, přičemž číslice u názvu znamená objem lopaty v kubických metrech.

„Čtyři ze sedmi lopatových rýpadel, která využívá náš úsek, jsou na lokalitě Jan Šverma. Tam jsou nasazena hlavně jako podpora kolejové dopravy. Dvě slouží jako obslužné stroje skládky podsypového materiálu pro pohyblivé koleje, další používáme k čištění železničních vozů. Jeden stroj máme v záloze například pro těžbu podsypového materiálu,“ uvedl vedoucí úseku přestaveb a ostatních činností Vršanské uhelné Jaroslav Graman. Další ze tří strojů, které jsou úseku k dispozici přímo ve Vršanech, se využívá k úklidu. Materiál, který se nahromadí u dopravníkových linek, se jeho pomocí nakládá a odváží k zakladači.

Úsek přestaveb a ostatních činností má v současnosti zhruba 16 zaměstnanců, kteří zajišťují obsluhu lopatových rýpadel. „Řidičem nemůže být každý. Je k tomu zapotřebí oprávnění pro obsluhu stavebních strojů, konkrétně lopatových rýpadel s elektrickým pohonem,“ doplnil vedoucí. Osádku obvykle tvoří dva lidé, kromě řidiče ještě strojník, případně výklopní. Ten zajišťuje vyklápění železničních vagonů, v nichž k rýpadlům putuje materiál.

V minulosti pomáhala lopatová rýpadla také při zakládání aglomerátů z elektrárny v Počeradech a litvínovské chemičky. Dnes se tyto stroje častěji využívají k zakládání materiálu obsahujícího větší množství cizích předmětů, které by mohly poškodit pásové dopravníky na zakladačích.