Sedm důvodů, proč těžit uhlí

IMG_4755

Hnědé uhlí je pro Česko cennou surovinou, na kterou se může spolehnout. Uhelný sektor zaměstnává tisíce lidí. Přesto má řadu odpůrců. Přinášíme redakčně upravený a krácený komentář Jiřího Rákose, který na webu oEnergetice uvedl sedm důvodů, proč české uhlí těžit.

1) České hnědé uhlí má nejvyšší výhřevnost v Evropě

Především výhřevnost v lokalitě ČSA je evropským unikátem a dosahuje hodnoty kolem 17,5 MJ/kg (Bílina 15 MJ/kg). Tento parametr se již blíží uhlí černému, které je v Evropě nutné těžit hlubinným způsobem za mnohem vyšších nákladů. V některých státech Evropy se přitom těží i ložiska s výhřevností 4 MJ/kg (Řecko), či lehce přes 7 MJ/kg (Německo, Polsko, Maďarsko). Vyšší výhřevnost znamená, že stejnou energii vyrobíme za cenu spálení menšího množství paliva. Taktéž mocnost našich ložisek je nadprůměrná a znamená dočasný zábor menších ploch proti zahraničí.

2) Těžbu hnědého uhlí není potřeba dotovat

Těžba našeho hnědého uhlí si nevyžaduje státní dotace, naopak se jedná o odvětví generující obrovské zisky. Deficitní státní rozpočet přijde ukončením těžby o miliardy Kč. Přitom okolní státy Polsko, Německo a Slovensko musejí těžbu dotovat, případně dovážet uhlí ze zahraničí – černé uhlí ze zámoří, či Ruska. Některé státy se tak od spalování uhlí odchylují z důvodů pragmatických, nikoliv po „zeleném“ prozření.

3) Uhlí drží cenu elektřiny na přijatelné částce

Cena elektřiny je v ČR i přes nesmyslnou podporu obnovitelných zdrojů na přijatelné úrovni v celoevropském kontextu. Nejvyšší cenu elektřiny mají v Německu a Dánsku (tzv. foukací velmoci). Pro konkurenceschopnost Evropy je vysoká cena energií obrovský problém. Únosnou cenu pro ekonomicky silnou velmoc ještě drží nízká cena černého uhlí na burze v Lipsku.

4) České uhlí znamená energetickou soběstačnost, na rozdíl od ruského plynu

Česká Státní energetická koncepce počítá s nahrazením českého uhlí pomocí zvýšení podílu jádra, plynu a OZE. I kdyby došlo k prolomení v lokalitě ČSA, tak objem těžby v ČR padne na cca 30% současné těžby po roce 2040. Jedná se o propad 25 milionů tun (v současné době vyvážíme ekvivalent 15 milionů tun – letos méně kvůli problémům v Dukovanech). Lehce vypínatelný plynový kohoutek je možno najít především v zemi mocensky velmi ambiciózní s potenciálem k vydírání.

Čtěte také:
Poslední hlubinný hnědouhelný důl v ČR končí
Limity nepadly, Sev.en míří do Czech Coal Group

5) Další ekologizace spaloven udělá z uhlí akceptovatelné palivo

Do první ekologizace a odsíření spaloven v 90-tých letech bylo spalování uhlí v severních Čechách důvodem katastrofální emisní situace v kraji. Na začátku tohoto tisíciletí se však situace rapidně zlepšila a imise dosáhly hodnot například kraje středočeského. Další fáze rekonstrukcí stávajících zdrojů probíhá v současnosti a příští rok již budou spalovny plnit nejpřísnější normy pro ochranu ovzduší. Například teplárna v Českých Budějovicích sníží vypouštěné emise o 85%. Teplárny očekávají, že po dokončení modernizací zmizí z mapy velkých znečišťovatelů. Peníze z tohoto spalování pak formou ceny za emisní povolenku skončí ve státním rozpočtu jako zdroj financování programu Zelená úsporám a tím vytvoří další pracovní místa. Česká geologická služba potvrdila v roce 2011 ozdravný trend Krušných hor, když v nich naměřila nejmenší množství škodlivin (spolu s Jizerskými horami).

6) Rekultivace území dotčených těžbou je věnována značná pozornost

Rekultivaci dotčeného území se provádí z odvodu těžební společnosti již v průběhu těžby a neplatí ji stát, jak je někdy prezentováno. Výsledky této snahy jsou například vodní nádrže s turistickým potenciálem, případně hypodrom a autodrom v okrese Most. Dále se výrazně zvyšuje zalesnění dotčeného území (tzv. lapače prachu a CO2) a zpětně předaná území mají vyšší užitnou hodnotu. Na místě původních bažin (prostor pod zámkem Jezeří, tzv. Mordor severu), nebo staré ekologické zátěže můžou vzniknout atraktivní vodní plochy obklopené přírodou plné života.

7) Obyvatelům Horního Jiřetína je nabízeno královské odstupné

Obec Horní Jiřetín se nachází v Sudetech a české obyvatelstvo tu nemá staleté kořeny. Drtivá většina domů byla postavena ještě před 2. světovou válkou původním obyvatelstvem a s těžbou se zde počítalo za minulého režimu i dle Státní energetické koncepce z roku 2004. Současná nabídka na výkup nemovitostí je více než férová a za domy je nabízen 3 až 5-ti násobek odhadní ceny. V Německu je v těchto případech využíváno přesidlování celých obcí a je zde využit princip dům za dům. Poslední obyvatelé ČR přesídlení kvůli těžbě uhlí z obce Libkovice takové štěstí neměli a hned po revoluci jim byla vyplacena jen odhadní cena nemovitostí, která stačila jen na byty v panelácích.

Mohlo by vás zajímat:
Dienstl: Boj o zachování práce nevzdám
Vláda zasadila Mostecku další krutou ránu
Severní Čechy 2035: Chmurná vize bez uhlí

Lom ČSA. Skrývkové rypadlo KU 800. Foto: Severní energetická



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze