Šéf ČEZ: Kolem roku 2050 vyřadíme uhlí

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Foto: ČEZ

Jak politici i odborníci vidí budoucnost uhlí v české energetice po doporučení německé „uhelné komise“ přestat používat uhlí do roku 2038? Jako třetí odpovídá na otázky iUHLI.cz na téma budoucnost využívání uhlí v Česku generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš.

Ovlivní nějak českou energetiku to, že Německo již brzy oficiálně oznámí, kdy přestane používat uhlí? Jakým způsobem především?

Nejen Německo, ale EU jako celek spěje k tomu, že uhlí do budoucna přestane využívat pro energetické potřeby. A postoj Evropy nás ovlivní zcela jistě. Svůj odchod od uhlí už naplánovala řada zemí: Itálie, Francie, Velká Británie, Irsko, Portugalsko, Belgie, Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Finsko a Rakousko. I když se vyhlášené termíny nakonec možná posunou, protiuhelný trend je velmi silný. Když Německo rozhodlo o uzavření svých jaderných elektráren, stoupla velkoobchodní cena elektřiny, ale ztratili jsme strategického spojence v tomto tématu. S uhlím to bude podobné.

Čtěte také:
Manipulace v „boji“ proti emisím
Světové emise rostou, OZE navzdory

Může si Česko rozhodnout o tom, kdy samo přestane používat uhlí, bez ohledu na rozhodnutí německého souseda?
V principu ano, ale je zapotřebí se zabývat širším kontextem. Ústup od uhlí měl být ekonomickým důsledkem stále dražší povolenky. Z dob ekonomické krize zůstal na trhu přebytek povolenek skoro ve výši roční spotřeby, a tak cena CO2 pro zásadní dekarbonizaci nestačí. Proto se některé státy rozhodly uzavřít uhelné elektrárny na základě politického rozhodnutí. Řada států včetně Česka se však přiklání k původnímu konceptu.

V květnu 2019 proběhne v EU debata o dekarbonizačních scénářích do roku 2050. Uvažuje se, že cena povolenky by do polovičky století měla vzrůst na 250 – 350 EUR/t. Tyto hodnoty jsou potřebné pro dekarbonizaci cementářského a ocelářského průmyslu. I kdyby cena byla jen na polovičce, všechny uhelné elektrárny rychle skončí. Bylo by chybou se utěšovat, že rok 2050 je „v nekonečnu“. První důsledky totiž můžeme pocítit už při revizi Market Stability Reserve v roce 2021 (Pozn. red.: Rezerva pro stabilitu trhu, více zde.).

Navíc z pohledu emisí dalších znečišťujících látek, jako například oxidů dusíku, síry a jiných, bude mít v příštích letech velký dopad schválení limitů v rámci takzvaných BAT/BREF pro velká spalovací zařízení. Zpřísnění limitů u těchto emisí bude vyžadovat nemalé investice do uhelných zdrojů v mnoha státech Evropy.

Pokud se očekávání potvrdí a největší evropská ekonomika si podle doporučení své „uhelné komise“ stanoví, že za 19 let přestane používat uhlí, je to reálný termín?

Pokud se tak Němci rozhodnou, pak je v jejich silách cíle splnit. Plus mínus nějaký rok. Dnes má uhelná energetika významný podíl na německém výrobním mixu. V provozu je 24 GW kapacity černouhelných a 21 GW hnědouhelných elektráren a výroba z nich tvoří přes 38 procent vyrobené elektřiny v Německu. Pokračující nárůst výroby z obnovitelných zdrojů bilančně nejdřív nahradí uzavírané jaderné zdroje. Další nárůst obnovitelných zdrojů po zavření „jaderek“, tedy od roku 2023, umožní zavírat až 2000 MW v uhelných elektrárnách ročně bez dopadu na celkovou bilanci. Německé plynové a paroplynové elektrárny jsou zatím málo využívané, aktuálně pouze 15 procent, takže zhruba do roku 2030 bude mít Německo dostatek flexibility pro vyrovnávání proměnlivé výroby obnovitelných zdrojů. Němci dobře vědí, že s růstem OZE budou flexibility potřebovat více a více. Rozvíjejí proto všechny možnosti. Posilují přeshraniční propojení, investují do vývoje velkokapacitního skladování od Li-Ion baterií přes průtočné baterie, obousměrné palivové články až po termální ukládání a snaží se vytvořit prostor i pro demandside management (Pozn. red.: řízení poptávky, více zde).

Kdy je pro Česko reálný termín, aby přestalo používat uhlí v energetice, teplárenství a průmyslu?
Otázka reálnosti má mnoho pohledů. Záleží na politické vůli a ekonomickém prostředí a technickém pokroku. Pokud Německo úspěšně zvládne vyřešit otázku skladování elektřiny, situace se podstatně změní. Ze současného hlediska je reálný termín, aby se v české energetice přestalo používat uhlí kolem roku 2050. Pro vysoce účinné centralizované teplárenské soustavy by mělo smysl uvažovat ještě o pár letech navíc, ale spíše očekávám přechod na biomasu.

A kdy je pro Česko reálný termín, aby přestalo používat uhlí k vytápění domácností?
Nedávno proběhla zpráva, že lokální topeniště produkují na jednotku využité energie až deset tisíc krát více emisí než velké zdroje. Leckde se to pozná i bez přístrojů, vlastním nosem. Je to otázka dalšího zpřísňování limitů pro emise a také zpoplatnění CO2 u malých emitentů. Zároveň je to i otázka sociální. Věřím, že ČR se bude ekonomicky natolik dobře dařit, že všude bude možné používat ekologičtější vytápění.

Předchozí rozhovor:

Ministryně Nováková: V Česku jádro může nahradit uhlí

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků