Skok přes kůži v obrazech

Do Mostu se po 5 letech vrátila jedna z nejstarších hornických tradic. Jak probíhal 128. Skok přes kůži, jehož hostitelem byly společnosti Vršanská uhelná a Severní energetická společně se Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu, se podívejte ve fotogalerii.

Tradice skoku přes kůži vznikla roku 1766 ve Freibergu. Kůže (flek) byl původně kožený kus přišitý na hornickou kytli, na níž si horník při práci v dole sedal. Jako slavnostní část oděvu byla pak kůže na kytli nošena i na tzv. hornických parádách.

Čtěte také:
V Chvaleticích dokončují modernizaci
Sev.en dokončí Chvaletice sama

Skokem přes kůži dokazoval nováček, že je hoden studovat hornictví nebo hutnictví na báňské akademii. Celé slavnosti předcházela pečlivá příprava nováčků – lišáků, fuksů – na vše to, co je čeká. Zejména je musel starší akademik – kantor – naučit všem hornickým písním.

Odpoledne se shromáždili lišáci na společné večeři v některém z hostinců. Byli oděni do tradičních hornických kytlí a dlouhých kalhot, na hlavě měli lodičku – šachmici – a v ruce havířský kahan. Po večeři následoval pochod městem. V čele průvodu šli dva noblfuksové. Nejprve se průvod vydal k domu, kde bydlel nadlišák. To byl zpravidla starší a zkušený student. Měl na sobě černý vanfnrok, přepásaný zeleno-černou stuhou, stejně jako noblfuksové. Na hlavě měl černý baret s liščím ohonem a po boku kord. Bílé jezdecké kalhoty měl zasunuty do vysokých černých bot s ostruhami. Když průvod za zpěvu „Kde je nadlišák“ dorazil k jeho bytu, zazpíval mu jeho oblíbenou píseň. Nadlišák přišel do průvodu, postavil se mezi oba noblfuksy, rozžehly se kahany a za volání „Ať žije nadlišák!“ se průvod vydal na cestu od hostince k hostinci, kde se návštěvníkům dostávalo bezplatného pohoštění.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Sen každého kluka z pískoviště
V lomu našli pravěký strom starý 20 milionů let
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze