Doba čtení:1 m, 49 s
Náklady na výstavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny Mochovce by se měly nově vyšplhat až na 138 miliard korun. Foto: SE
Náklady na výstavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny Mochovce by se měly nově vyšplhat až na 138 miliard korun. Foto: SE

Dokončení slovenské jaderné elektrárny Mochovce se zřejmě prodraží více, než se čekalo. Nově by náklady na dostavbu třetího a čtvrtého bloku elektrárny měly stoupnout o půl miliardy eur, a dosáhnout tak 5,1 miliardy eur (138 miliard korun).

Společnost Slovenské elektrárne (SE), která Mochovce vlastní a ve kterých od italského koncernu Enel kupuje podíl český Energetický a průmyslový holding (EPH), informace, které s odkazem na nejmenovaný zdroj přinesl slovenský deník Hospodárské noviny, nekomentovala. K případnému zvýšení rozpočtu projektu se nevyjádřila ani slovenská vláda, která v SE drží 34 procent akcií.

Naším prvořadým zájmem v průběhu tohoto projektu byla vždy bezpečnost a nejvyšší kvalita prací. Nebudeme dělat kompromisy v oblasti bezpečnosti z důvodu jakýchkoliv úprav rozpočtu nebo harmonogramu,“ uvedla mluvčí SE Jana Burdová.

Čtěte také:
EPH dá za Slovenské elektrárne 20 miliard
Dostaví slovenskou jadernou elektrárnu Češi?

Výstavba třetího a čtvrtého bloku v Mochovcích na jihu Slovenska začala v roce 1987. Kvůli nedostatku peněz ale byly práce v 90. letech pozastaveny. V roce 2008 je obnovil právě Enel, a to po ovládnutí SE. Původně se počítalo s tím, že dokončení elektrárny přijde na 2,78 miliardy eur (75 miliardy korun), rozpočet byl ale mezitím opakovaně zvyšován. Kromě prodražení dostavby byly také posunuty termíny spuštění nových bloků elektrárny, které podle původního harmonogramu měly být dokončeny již v letech 2012 a 2013.

Varování pro Česko

Situace může být varováním i pro českou vládu. Podle státní energetické koncepce by jádro mělo nahradit uhlí v pozici dominantního energetického zdroje. Je to ale podmíněno výstavbou čtyř nových bloků v Temelíně a Dukovanech. Zatím však není jasné, jakým způsobem by předpokládaná investice v řádu stovek miliard korun měla být financována.

Tato nejistota byla také důvodem, proč vláda Bohuslava Sobotky na podzim odložila rozhodnutí o prolomení územních limitů povrchové těžby uhlí na lomu ČSA. V budoucnu by se totiž mohlo ukázat, že uhlí z této lokality bude pro potřeby české energetiky a teplárenství nezbytně potřebné.

Mohlo by vás zajímat:
iUHLI.tv: Jdeme správně jadernou cestou?
Visegrádská skupina uhlí chce
Křetínský chce předstihnout ČEZ