Sněmovna nabídla šest pohledů na energetiku

Český stát v podstatě rezignoval na roli, kterou by měl v národní energetice hrát. Daleko důležitější pro ni nyní je, co se děje v Německu, shodli se diskutující na konferenci ve sněmovně. Foto: pixabay.com

Česko bude závislé na německém plynu a Rusko od příštího roku nepotřebuje prodávat plyn do Evropy. Na konferenci, která probíhala v úterý ve sněmovně, došlo i na to, co v energetice chybí českým vládám.

Za hojné účasti zájemců, z nichž však téměř nikdo nepatřil mezi poslance, se ve sněmovně uskutečnila konference „Energetická budoucnost ČR – perspektivy energetické politiky“. Bývalá šéfka Energetického úřadu Alena Vitásková, menšinový akcionář ČEZ a energetický analytik Michal Šnobr, jehož rady přinesly společnosti J&T stamilionové zisky, analytik Vladimír Štěpán ze společnosti ENA, ředitel divize obchod a strategie a člen představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani, poslanec a ekonom Jan Skopeček (ODS) a politický analytik Štěpán Kotrba – tato šestice v průběhu tří hodin prezentovala své názory a další hodinu se zúčastnila diskuze.

Čtěte také:
Proč nemůže energetika fungovat jen na OZE?
Světové emise rostou, OZE navzdory

Organizátor konference Jiří Kobza (SPD), místopředseda zahraničního výboru sněmovny, si podle svých slov dal záležet na tom, aby pozval diskutující se zajímavými názory, jež hlavní mediální proud cituje jen výjimečně, pokud vůbec. A také na tom, aby na konferenci zaznívaly jejich názory svobodně. Což se dařilo celé čtyři hodiny.

Ve vystoupeních diskutérů se opakovala zásadní energetická témata současnosti – složení energetického mixu Česka, zvýšení podílu plynu a s tím spojená rizika, perspektivy nových jaderných bloků a samozřejmě také obnovitelné zdroje a tažení EU za méně emisí a CO2.

„Po roce 1990 se investovalo neuváženě šest miliard korun do plynofikace obcí. Ale ani po 30letech ještě nemá 300 tisíc přípojek svého uživatele,“ upozornila například Alena Vitásková ve svém vystoupení. To znamená, že by tři stovky tisíc domácností mohly topit plynem, což by se mělo na emisích lokálních topenišť projevit. Což je informace, jež se dobře vázala k vystoupení Vladimíra Štěpána, jenž se zabýval především zdravotními dopady současné energetiky. „Máme vysokou spotřebu energie a vysoké emise, protože máme výrobu s nízkou přidanou hodnotou,“ byla jedna z tezí, které představil.

Přesto však ani Štěpán není příznivcem současné masivní podpory obnovitelných zdrojů. „Solární elektrárny nefungují v době, kdy by to životnímu prostředí nejvíc pomohlo! Tedy v lednu, v únoru, kdy je velká spotřeba, solár toho dodává minimum. Škody na životním prostředí jsou prý 300 miliard ročně, ale solární elektrárny, které dostávají ročně obrovské peníze, vůbec nepomáhají tomu, aby ty škody byly nižší,“ zdůraznil analytik. „Obnovitelné zdroje jako celek jsou drahé, nepružné a nespolehlivé, kvůli jejich výpadkům musí být v pohotovosti klasické zdroje,“ doplnil s tím, že absolutní sázka na OZE je podle něj nepochopitelná.

Obnovitelné zdroje zmiňovalo pět řečníků ze šesti. Nikdo o nich přitom nemluvil pochvalně. Nezatracovali je do budoucna, ale nikdo z diskutujících v nich neviděl reálnou alternativu pro současnou energetiku. Například na zmínku o tom, že cena elektřiny z OZE už se v aukcích dostává na tržní úroveň, reagoval Michal Šnobr. „Když se mluví o ceně elektřiny z OZE v aukcích, nikdy se neříká, že se za tu údajně tržní cenu prodává elektřina, která má v síti absolutní přednost! To znamená, že když začne svítit slunce, nebo foukat vítr, tak provozovatelé musí vypnout ostatní zdroje, aby mohly naplno vyrábět ty obnovitelné. To nemá s tržním prostředím a tržní cenou nic společného,“ zdůraznil úspěšný energetický analytik a poradce.

Ke skladbě českého průmyslu se ve svém vystoupení vrátil i Pavel Cyrani z ČEZ. „Při snaze snižovat množství CO2 stoupá význam elektřiny. Výrobní procesy se převedou na elektrický pohon, která se vyrábí bezemisně,“ nadhodil budoucí možnosti vývoje. (Pokud se to má podařit, musí být elektrický pohon levnější, než ten předchozí. Jestli se to podaří, může začít fungovat Jevonsův paradox, který bude dále zvyšovat spotřebu elektřiny. Psali jsme o něm zde.)

Cyrani upozornil – jako jediný – na současnou přípravu novely Energetického zákona. Na ni by se měli soustředit všichni energetici, protože je potřeba, aby se do ní dostalo „co nejvíc rozumu“. Novela by totiž měla umožnit odblokování současného stavu, kdy do jiné, než obnovitelné energetiky prakticky nejdou investice, protože se to nevyplatí. Nevyplatí se to samozřejmě především proto, že dotace obnovitelných zdrojů, především v Německu, naprosto rozbily energetický trh a zdeformovaly ceny. Na tom se shodlo hned několik diskutujících.

Podobně se několik diskutujících shodlo i na tom, že je potřeba, aby česká energetika nečekala na nějaké generální rozhodnutí a nepřešlapovala na místě. Aby se v ní investovaly klidně nižší částky, ale aby se vývoj nezastavil. Mimo jiné proto, aby lidé z oboru neztráceli své dovednosti, protože je nepoužívají v praxi.

Ke konferenci „Energetická budoucnost ČR – perspektivy energetické politiky“ se podrobně vrátíme i v zítřejším vydání.

Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme