Šnobr: Investice do jádra je bláznovství

Šnobr kritizuje ČEZ z pozice kvalifikovaného akcionáře a se zkušenostmi poradce v energetice, který skupině J&T vydělal miliardy korun. Foto: Michal Šnobr

Stojí v čele skupiny minoritních akcionářů polostátní firmy ČEZ a hodlá hlasitě mluvit do její strategie. Řeč je o Michalu Šnobrovi. Oč mu jde a kdo za ním stojí, vysvětlil ve Výzvě na Seznam.cz.

Šnobr a další minoritní akcionáři odmítají především stavbu nových jaderných bloků z prostředků firmy ČEZ, jak to prosazuje premiér Andrej Babiš či prezident Miloš Zeman. Jejich představa, že ČEZ bude financovat stavbu nových jaderných reaktorů v Dukovanech z vlastních zdrojů, je podle Šnobra nereálná.

„Jeden blok může stát mezi 250 až 300 miliardami korun. Tržní kapitalizace (tj. aktuální hodnota celé firmy na finančním trhu – pozn. red.) ČEZu je nyní 300 miliard korun. Jednorázová investice ve výši tržní kapitalizace, to je čiré bláznovství. To, co říká premiér, je absolutně nemožné,“ prohlásil Šnobr.

Podle něj je stavba nové jaderné elektrárny, která by se měla spustit kolem roku 2035, až skončí životnost dukovanských bloků, sázkou na jednu kartu, a to kartu „velmi rizikovou, velmi drahou, velmi časově a ekonomicky náročnou a absolutně nerentabilní”.

Čtěte také:
Němci dali uhlí jasnou budoucnost
O české energetice se rozhoduje v Berlíně

Stavba jaderných bloků je podle Šnobra nerozumná i v případě, že by ji financoval stát. Vzhledem k vysoké nejistotě a rizikovosti je podle něj rozumnější zvážit prodloužení životnosti dukovanských bloků o dalších deset let. Získat čas a rozhodovat se podle toho, jak se bude vyvíjet celá energetika.

„Určitě jsou i jiné varianty než jádro. Nepochybně je alternativou plyn, ale hlavně jdou energetické technologie rychle dopředu,“ říká Šnobr, který ve Výzvě také vysvětlil, jakou má on a jeho partneři motivaci a plány.

Šnobr potvrdil, že investoři do akcií ČEZ, s nimiž je spjatý, pocházejí z okruhu finanční skupiny J&T. A že s nimi zkouší zopakovat obchod, jaký jim jednou vynesl desítky miliard korun.

Lidé z J&T, ale po jejich vzoru i další investoři – například Pavel Tykač – na Šnobrovu radu začali počátkem tisíciletí nakupovat akcie ČEZu, jež tehdy stály kolem 80 korun za kus. Šnobr prorokoval, že cena elektřiny půjde výrazně nahoru, a s ní i cena akcií ČEZu.

Vývoj mu dal za pravdu. Před krizí se akcie polostátní energetiky prodávaly za víc než tisíc korun. Investoři, kteří se řídili Šnobrovými radami, si mohli gratulovat. Jen skupina J&T během několika let na ČEZu vydělala 20 až 30 miliard korun. Teď Šnobr předpovídá podobný vývoj.

„Před dvěma lety jsem přišel s projektem investic do akcií ČEZu. Cena elektřiny byla v roce 2016 na dvaceti eurech za MWh. Já jsem stejně jako v historii usoudil, že jsme v bodu, kdy se vyplatí ve velkém nakupovat akcie ČEZu, protože cena elektřiny poroste,“ říká Šnobr, přesvědčený, že s cenou elektřiny půjdou nahoru i akcie energetických firem.

Sázka mu zatím vychází. Cena elektřiny na burzách se za poslední dva roky už víc než zdvojnásobila, zhodnocují se i akcie ČEZu. Zatímco před dvěma lety se obchodovaly za 370 korun za kus, současné ceny jsou o dvě stovky vyšší.

Cena podle Šnobra půjde ještě nahoru. „Roky 2017 a 2018 pro spotřebitele znamenají absolutní energetickou nirvánu. Doba takto levných energií se dlouho nevrátí, v následujících dvou až třech letech čeká spotřebitele elektřiny i plynu dvaceti až třicetiprocentní zdražení, bude to velký náraz, i když rozložený do 2 až 3 let,“ řekl.

Menšinoví akcionáři ČEZu ale mají obavu, aby hodnotu firmy nesrazila riskantní manažerská rozhodnutí, jakým by bylo třeba financování jádra. Proto vytvořili skupinu kvalifikovaných investorů a jejím prostřednictvím hodlají dění v ČEZu hlídat.