Šnobr varuje před jaderným šílenstvím

Analytik Michal Šnobr hlasitě upozorňuje na rizika stavby nových jaderných reaktorů. Foto: Michal Šnobr

Po zkušenostech s posledním vývojem staveb jaderných bloků v Evropě a USA se lze ke stavbě nových bloků jaderné elektrárny v Česku už jen prolhat, napsal v komentáři pro deník E 15 analytik J&T a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.

Podle něj je přitom úplně fuk, jestli bude stavět ČEZ se státními garancemi, nebo přímo stát bez ČEZ, tedy stoprocentně státem vlastněná entita.

„Že přeháním? Ne. Jiná cesta než daňovým poplatníkům šikovně lhát už neexistuje. Leda ještě podívat se pravdě do očí, což se v Česku nikomu nechce. Přitom podmínky pro dostavbu jaderné elektrárny se rok za rokem radikálně zhoršují. Metoda je jednoduchá. Na začátku se lže ohledně výše investice, za kterou je možné jaderku postavit. Podstatné je spotřebitelům elektřiny neříkat, že nerentabilní a nesmírně rizikový projekt nebude platit nikdo jiný než oni.A jejich děti. Pro politiky je na tom uklidňující fakt, že v okamžiku, kdy jejich podvod vyjde najevo, budou už vesměs mimo aktivní politiku a neponesou žádné následky. Ziskem je naopak okamžitý příslib voličské přízně, protože veřejné mínění jadernou energetiku v Česku podporuje,“ napsal Šnobr.

Čtěte také:
Šnobr: Investice do jádra je bláznovství
Dostavba Dukovan rozděluje veřejnost

V okamžiku, kdy vyjde najevo, že původní rozpočet stavby jaderné elektrárny byl zcela nereálný a investice se vymkne kontrole, se podle Šnobra argumentace politiků změní. „Umně se přejde k tomu, že investice už je tak vysoká, že kvůli hrozbě neúměrných už se to prostě musí dostavět. A tak se bude utrácet více a více. Podle aktuálních zkušeností v Evropě i USA může být konečná cena dvojnásobná, ale klidně i trojnásobná proti původním plánům. Politiky to ale netrápí, chystají se utrácet peníze, které nejsou jejich, a s tím si umí poradit velmi dobře.“

Ve Francii, Finsku, ale i na Slovensku se původní rozpočty jaderných projektů znásobily, zpoždění proti termínům se v některých případech blíží deseti letům. Žádný z problematických bloků nestojí. Před pár měsíci byla zveřejněna optimistická zpráva: jaderný blok ve finském Olkiluoto o výkonu 1650 megawattů, který měl stát 3,2 miliardy eur a měl být hotov v roce 2009, se spustí už v roce 2018. Už to ale zase neplatí. Termín se posunul na rok 2019. Celková výše investice dávno překročila deset a směřuje spíše ke dvanácti miliardám eur.

Šnobr upozorňuje, že v podobném šílenství se zhlédlo i Česko a jeho politická reprezentace napříč spektrem. „Za pohádky lze bez uzardění považovat odhady výše investic do nových jaderných zdrojů ze strany ministerstva průmyslu a vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Ti používají čísla vydělená minimálně dvěma, dost možná i třemi. Zdá se, že ani lekce ze solární anabáze let 2009 a 2010, která bude stát spotřebitele elektřiny do budoucna stovky miliard, zřejmě nestačila,“ napsal.

Zakopaný pes je podle Šnobrav tom, že veřejnost nezná pravdu o současném vývoji jaderné energetiky. „Voličům se záměrně zapomíná říci jednoduchá věc. Cena dva tisíce eur za kilowatt instalovaného výkonu, tedy cena, za kterou se dokončily temelínské bloky na začátku století, se kvůli neštěstí ve Fukušimě a technologické náročnosti řešení jaderných elektráren takzvané „třiapůlté generace“ nebude opakovat.Dnes celková investice vychází na čtyřnásobek tehdejší ceny a ještě se k tomu musí přičíst obrovské riziko. Během 20 let schvalování, přípravy a stavby jaderné elektrárny budou investovány desítky či stovky miliard a následně se zjistí, že dokončit blok už nedává smysl, protože technologie v moderní energetice pokročily rychleji, než jsme si mysleli. Přesto se u nás dál hraje divadlo, které nemůže dopadnout dobře,“ varuje Šnobr.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Caterpillar představil osm novinek